Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
I když se v souvislosti se summitem NATO zaměřovala pozornost na Ukrajinu, zapomíná se na přijetí Švédska, na které kývlo Turecko. Silné námořnictvo a letectvo budou pro Kreml znamenat zásadní omezení vojenské moci v oblasti Baltského moře.
Rusko a šéf Kremlu musí skousnout další ponižující geopolitický políček. I když se v posledních dnech světová pozornost zaměřila na budoucí členství Ukrajiny v NATO, z hlediska vojenské převahy na severu Evropy je mnohem zásadnější vstup Švédska, který následuje po vstupu Finska. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan nečekaně oznámil, že už nebude blokovat vstup skandinávské země do Severoatlantické aliance.
Pro Rusko to znamená zásadní vojenskou a politickou prohru, zejména s ohledem na působení ruské Baltské flotily, jež bude fakticky obklopena státy NATO. Rusko má nyní námořní základny na pobřeží Baltského moře v ruském Kaliningradu a Petrohradu. Alianční síly podpoří početné švédské námořnictvo, jež je páté největší na světě. Má ve službě 367 válečných plavidel (včetně pěti ponorek). Finské námořnictvo má dalších 246 lodí.
Dohromady mají obě skandinávské země více vojenských lodí než Rusko, jež disponuje 598 plavidly (včetně 49 ponorek). I proto estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna posměšně hovoří o vytvoření „jezera NATO“ po vstupu dvou dosud neutrálních severských zemí.
„V této oblasti má již nyní NATO drtivou převahu. Ruská baltská flotila má vážný problém,“ lakonicky shrnul dopady rozšíření Aliance Frederik Mertens, vojenský historik a analytik Haagského centra pro strategická studia. Kromě zvýšení počtu lodí a ponorek bude mít Aliance k dispozici i desítky dalších stíhaček. Švédsko má 71 stíhacích strojů, Finsko 55.
Ruská hladinová plavidla budou mít na Baltu minimální prostor, kde se mohou cítit bezpečně, doplnil Mertens. Země NATO také s nováčky zvýší možnosti používání námořních min v případě konfliktu.
Až Švédsko vstoupí do aliančních struktur, začne využívat sdílení zpravodajských informací v rámci NATO, což dále zvýší efektivitu jeho vojenských kapacit, připomenul Dmitrij Gorenburg, vedoucí vědecký pracovník z amerického Centra pro námořní analýzy. Rusko navíc bude čelit možnosti, že na území Švédska a Finska budou rozmístěni američtí vojáci.
Už loni v květnu si americký generál Christopher Cavoli, velitel amerických sil v Evropě a Africe, pochvaloval, že Švédsko po vstupu do vojenského uskupení zásadně zvýší možnosti aliančního námořnictva. Nové členy Aliance přivítaly také pobaltské státy, které byly před rokem 1990 součástí Sovětského svazu a nyní mají opět strach z agresivního Putinova Ruska.
„Je nesmírně důležité, že Baltské moře je nyní ‚jezerem NATO‘. Každý, kdo rozumí obraně, chápe, že to strategicky hodně mění,“ komentoval rozšiřování Aliance estonský ministr Tsahkna.
