Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Nebe je níž, než by mělo, ale budoucnosti se Česko bát nemusí

Jsme velmi adaptabilní země a schopnost přizpůsobit se je jednou z definic inteligence

Jedna z ekonomických pouček zní, že v dobrých časech bychom měli spořit proto, abychom mohli z nahromaděných úspor vyhlazovat spotřebu v časech hubených, jít proti cyklu.

Jasně že tohle neplatí pro pětinu domácností, která žádné úspory nevytváří, ale mělo by to platit pro ty, které od covidových uzávěr, kdy se utrácet příliš nedalo, zvedly svoje vklady v bankách o 608 miliard korun. Jsou tu faktory, které spotřebitele děsí – od nečekaně vysoké inflace po šokující nárůst cen energií, kde mi reakce v podobě tvoření rezervy připadá naprosto racionální. Kdo má hypotéku nabranou v dobách, kdy se dala s trochou štěstí vyjednat za rekordně nízké sazby, ten si také potřebuje vytvořit finanční prostor na vyšší splátky, o nichž ví, že přijdou, až fixace skončí.

Dvanáctý měsíc v řadě

I s přihlédnutím k tomu všemu je však skutečnost, že ČSÚ hlásí pokles maloobchodního obratu za duben meziročně po odečtení nárůstu cen o 7,7 procenta, alarmující. Navíc pokračuje i meziměsíčně, o reálných 0,3 procenta, a dvanáctý měsíc v řadě. Když si to porovnáme s ostatními evropskými zeměmi, ve Španělsku, které má, pravda, mnohem nižší inflaci, se vesele utrácí (+7,8 procenta) a ještě zalitější sluncem je Kypr, kde meziroční nárůst dosáhl 9,4 procenta. Naopak ještě silnější maloobchodní chandra ovládá Maďarsko s meziročním reálným poklesem o 12,6 procenta a Estonsko (-10 procent).

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit