V posledních dnech se objevuje stále více kritických hlasů, že by se měla omezit západní vojenská pomoc Ukrajině. Buď to je pod tlakem části politiků (Slovensko, Polsko, USA), nebo to tvrdí i zástupci z vojenských kruhů, protože se tím snižuje vlastní obranyschopnost západních zemí.
Na Varšavském bezpečnostním fóru během debat o bezpečnosti v Evropě opakovaně zaznělo, že všechny členské země Severoatlantické aliance musí zvýšit výdaje na obranu v době, kdy na Ukrajině probíhá největší evropský konflikt po roce 1945. Přitom přesně takový požadavek vznesl už v roce 2017 tehdejší americký prezident Donald Trump, který kritizoval většinu členů NATO, že nedávají na zbrojení alespoň dvě procenta HDP, jak slíbili v roce 2014.
Stejná slova nyní použil i britský ministr obrany James Heappey. „Kdy jindy utrácet dvě procenta na obranu, když je v Evropě válka?“ apeloval na ostatní evropské členy nejsilnější vojenské aliance světa. V tomto kontextu mluvčí Donalda Trumpa v reakci na šest let staré výroky uvedl: „Prezident Trump má vždy pravdu.“
Heappey zdůraznil, že podpora Kyjeva proti Kremlu musí i nadále pokračovat, i když se zásoby munice začínají povážlivě tenčit. „Musíme udržet Ukrajinu v boji dnes, zítra, pozítří i popozítří. Pokud zastavíme, neznamená to, že Putin automaticky skončí,“ prohlásil britský konzervativní politik.
Dvě procenta jako minimum
Samotná Británie cíl dvou procent na obranu plní, většina evropských členů NATO ale nikoli. I proto jsou zásoby munice i zbraní omezené. Britský ministr dodal, že by dvě procenta měla být spíše spodní hranicí, nikoli horní.
Odborník na mezinárodní vztahy Erwan Lagadec na americké Univerzitě George Washingtona ale připomenul, že počet aliančních zemí, které dvouprocentní limit splňují, v posledních letech roste. Navíc se od roku 2014, kdy Rusko okupovalo Krym, vydalo v rámci zemí NATO na bezpečnost a obranu o 350 až 400 miliard dolarů více, než předpokládaly projekce před rokem 2014.
Nicméně i šéf vojenského výboru NATO, admirál Rob Bauer, varuje, že západní obranný průmysl musí zásadně navýšit výrobu munice i zbraní, aby mohl pomáhat napadené Ukrajině i nadále.
Lagadec ale namítl, že by ani předchozí vyšší výdaje nezaručily, že bude NATO lépe připraveno na dlouhotrvající konflikt s Ruskem. „Pochybuji, že by byli spojenci ve výrazně lepším stavu, pokud jde o zásoby munice. Výdaje by směřovaly na jiné priority,“ zdůraznil.
Samotný Trump avizoval, že Spojené státy nebudou podporovat Ukrajinu tak velkoryse jako dosud, pokud vyhraje volby v roce 2024. Pro řadu voličů na obou stranách Atlantiku je těžko vysvětlitelné, proč mají spojenci Ukrajiny vydávat stále více peněz na zbrojení kvůli válce, která se odehrává daleko od jejich hranic.
