Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Naděje pro Putina? Rusko chce vyrábět zbraně v Africe

Export ruských zbraní už řadu let povážlivě padá, a invaze na Ukrajinu je navíc dokonalou antireklamou. Zbrojovky v Africe by to měly napravit.

Naděje pro Putina? Rusko chce vyrábět zbraně v Africe
ilustrační foto | Profimedia.cz

„Rostech“ neboli ruská Státní společnost pro podporu vývoje, výroby a vývozu špičkových technologických výrobků plánuje vyrábět zbraně v zahraničí, a to především v Africe. Tvrdí to ruský server Lenta.ru na základě vyjádření ředitele Rostechu (zastřešuje zhruba 800 firem sdružených do patnácti holdingových společností, přičemž jedenáct z nich se zabývá zbrojní výrobou) pro mezinárodní spolupráci a regionální politiku Viktora Kladova.

Ředitel státní korporace Kladov týden před začátkem fóra „Rusko–Afrika“, které se koná v Petrohradě 27. a 28. července, prohlásil, že „členské společnosti Rostechu mohou dodávat, popřípadě formou průmyslového partnerství organizovat na území zákazníka výrobu bojových i civilních zbraní“.

Konkrétně by podle Kladova mělo jít o prostředky pro „boj na blízko, osobní ochranné prostředky, nesmrtící zbraně či systémy určené ke sledování internetu a kybernetickou bezpečnost, systémy monitorování pobřeží či komplexy pro boj s drony a vysoce přesné zbraně“.

Ruské zbraně nejsou, co bývaly

Rusko je sice stále druhým největším exportérem zbraní na světě, ovšem dlouhodobě ztrácí trhy. Podle dat zveřejněných letos v březnu Stockholmským mezinárodním ústavem pro výzkum míru (SIPRI) se v letech 2018 až 2022 podílelo na světovém zbrojním exportu 16 procenty.

To sice nezní úplně špatně, jenže v letech 2013 až 2017 to bylo 22 procent, přičemž podíl Spojených států naopak vzrostl z 33 na 40 procent. A nepříjemně se začala přibližovat i třetí Francie s 11 procenty (v minulém období 7,1 procenta). Rusko kromě toho přišlo podle SIPRI o některé velké zakázky, když třeba Egypt loni zrušil nákup značného množství bojových letounů.

Zbabraná invaze na Ukrajinu navíc tento propad nejspíš ještě urychlí: neschopnost porazit mnohem slabší ukrajinskou armádu a zjevná podřadnost některých ruských zbraní ve srovnání se západními opravdu nejsou tou nejlepší reklamou.

Ruský průmysl musí navíc dodávat obrovské množství materiálu své vlastní armádě, a tak ho na export moc nezbývá.

Asie ne, Afrika ano

Ruský zájem o Afriku je logický. Čína a některé další asijské země jsou na dovozu sofistikovaných zbraní z Ruska stále méně závislé a Afrika je dalším tradičním zákazníkem. 

Rusku se navíc v tomto regionu v posledních letech mimořádně dařilo a podle SIPRI se stalo vůbec největším dodavatelem zbraní do subsaharské Afriky. V letech 2018 až 2022 stoupl jeho podíl z 21 na 26 procent, zatímco druhá Čína se propadla z 29 na 18 procent.

Zřejmě hlavním důvodem tohoto ruského zbrojařského boomu v Africe je rozsáhlé a letité angažmá žoldáků z Wagnerovy skupiny v několika tamních zemích. Jde například o Mali, Súdán, Jižní Súdán, Mosambik, Madagaskar či Středoafrickou republiku.