Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu přiznal, že zbrojaři nedodržují slíbené lhůty produkce nových děl. Podle Kyjeva už ukrajinští obránci zničili 9 475 ruských dělostřeleckých systémů.
Rusko, které je podle mezinárodního žebříčku Global Fire Power stále považované za druhou nejsilnější armádu světa, si začíná dělat starosti kvůli nedostatku dělostřeleckých systémů, na kterých má postavenou taktiku dobývání ukrajinského území.
Ukrajinská armáda se totiž ve svých údajích o ztrátách nepřítele přibližuje magické pětimístné hranici deseti tisíc zničených ruských děl a houfnic. V posledních dnech jich ruské jednotky ztrácejí okolo 25 denně a celkem od začátku války už jde o 9475 dělostřeleckých systémů (stav k 11. únoru 2024).
Černým dnem pro ruské dělostřelectvo byl 23. leden, kdy Ukrajinci zničili šedesát jedna děl. Americký magazín Newsweek přišel s kalkulací, že každým dnem přicházejí ruští okupanti v průměru o třináct dělostřeleckých systémů.
Vysoké ztráty posledních dnů, kdy kromě těžké techniky ztrácí Kreml zhruba tisícovku vojáků denně, souvisejí mimo jiné s ruským dobýváním Avdijivky v Doněcké oblasti, kde se už měly boje dostat přímo do ulic kompletně zničeného města. Z obyvatel průmyslového centra, v němž žilo před válkou 34 tisíc lidí, zůstává necelá tisícovka.
Fakt, že Rusové ve velkém přicházejí o dělostřeleckou techniku potvrzují i analytici OSINT, jež používají data z otevřených zdrojů. Podle nich už Rusko přišlo minimálně o polovinu skladových zásob dělostřeleckých systémů, kterými disponovalo před začátkem útoku na Ukrajinu před dvěma lety.
Jedná se jak o samohybné houfnice a děla, tak o tažené dělostřelecké systémy. Další komplikací pro ruskou armádu je i vysoká míra opotřebení dělostřeleckých hlavní kvůli vysokému počtu vypálené munice. Velká část z nich se už ale nevyrábí.
V ruských armádních skladech zůstávají především systémy, které pocházejí ještě z doby druhé světové války, jako houfnice M-30 z roku 1938 nebo protitankové dělo MT-12 ze 70. let minulého století, případně polní kanón M-46 z 50. let.
Že mají Rusové problémy s nedostatkem dělostřelectva ukázala i inspekční cesta ruského ministra obrany Sergeje Šujgua, který poslední lednový den navštívil závod Uraltransmaš v Jekatěrinburgu. Při této příležitosti kritizoval zpoždění výroby.
„Už v roce 2022 jsme na tom začali pracovat a v roce 2023 jsme měli mít nově vyrobené zbraně plně funkční,“ řekl Šojgu podle ruského ministerstva obrany. Zaměstnancům továrny nařídil okamžité urychlení výroby.
Hlavně se jedná o produkci a opravy samohybných houfnic 2S19 Msta založených na platformě tanku T-80, samohybných děl 2S3 Akacija a samohybného těžkého minometu 2S4 Ťulpan. Jde o zbraňové systémy, které vznikly ještě v době Sovětského svazu. Šéf zbrojovky měl při té příležitosti slíbit, že novinka, samohybné dělo 2S35 Koalitsija-SV, je už v „konečné fázi výroby“.
