Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Prodej středoasijské bavlny – a z ní vyráběné nitrocelulózy – do Ruska během války na Ukrajině výrazně stoupl. Umírají kvůli ní ukrajinští vojáci i civilisté.
Z bavlny se nevyrábějí jen trička a džíny, ale také střelná bavlna (nitrocelulóza) pro zbrojní průmysl. A právě z tohoto důvodu vzbuzuje podezření extrémní nárůst exportu bavlny a jejích derivátů ze středoasijských postsovětských republik do Ruska, které už dva roky vede agresivní válku na Ukrajině.
Bavlnářský průmysl v Uzbekistánu a Kazachstánu profituje podle ukrajinského webu Pravda z ruské vražedné mašinerie. Producenti bavlny nyní vydělávají peníze na spolupráci s ruskými zbrojovkami a nepřímo přispívají k vedení války ve východní Evropě. V obou zemích se masové pěstování bavlny rozšířilo v éře Sovětského svazu, její kvalita ale nikdy nedosáhla například egyptské nebo indické produkce.
I když oficiálně oba postsovětské režimy zastávají v rusko-ukrajinské válce neutrální postoj, statistiky hovoří jinou řečí. Od konce února 2022 totiž obě země výrazně zvýšily export bavlněné buničiny a z ní vyrobené nitrocelulózy do Ruska. Jedná se přitom o klíčové suroviny pro výrobu výbušnin a – moderního bezdýmého – střelného prachu.
Podle mezinárodní organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), která sdružuje investigativní novináře, pochází až 98 procent ruské bavlněné buničiny z Kazachstánu a Uzbekistánu. Obě postsovětské republiky přitom podpořily ekonomické sankce uvalené Spojenými státy a Evropskou unií na Rusko.
Ještě v roce 2021 vyvezly obě země do Ruska bavlněnou buničinu za čtyři miliony dolarů, v roce 2022 se objem exportu zvýšil o 150 procent na deset milionů dolarů. Za prvních devět měsíců roku 2023 jen Uzbekistán vyvezl do Ruska buničinu za devět milionů dolarů.
Rusko přebírá ve válce s Ukrajinou iniciativu. Je to z velké části dáno tím, že ukrajinské armádě dochází velkorážová munice, zejména dělostřelecká. Její produkce vyžaduje obrovské množství střelného prachu a trhavin.
Ruská armáda spotřebovala v roce 2022 během letních měsíců až třicet tisíc granátů denně. Ukrajinci na začátku roku 2023 uvedli, že by dokázali osvobodit okupované části své země, pokud by měli k dispozici 600 tisíc dělostřeleckých granátů měsíčně.
