Čtrnáct největších světových bank a finančních institucí se zavázalo, že budou intenzivněji než dosud podporovat jadernou energetiku. To by mělo uvolnit finance pro novou vlnu výstavby jaderných elektráren, což je politicky delikátní téma. 

Během nedávné schůzky v New Yorku se k této iniciativě přihlásily velké finanční domy jako Bank of America, Barclays, BNP Paribas, Citi, Morgan Stanley a Goldman Sachs. Výstup ze schůzky (jež proběhla za účasti klimaporadce Bílého domu Johna Podesty) je, že řečené banky podpoří snahu ztrojnásobit do roku 2050 výrobní kapacitu globální jaderné energetiky. 

Ideologický odpor 

Cíl ztrojnásobení nukleární energetické kapacity vznikl během loňské akce COP28 v Dubaji. Světoví státníci se tehdy dohodli na obrysech společného postupu ve snaze vylepšit světové klima. Jedním z dílčích cílů bylo právě řečené zintenzivnění práce na rozvoji jaderné energetiky, která byla v posledních letech na ústupu z ekologických, politických i ekonomických důvodů.

Dnes ideologičtí odpůrci jaderné energetiky zhusta brzdí. Rádi tvrdí, že překážkou pro výstavbu nových elektráren byly především obtížnost a vysoké náklady na financování jaderných projektů. To mělo podle nich přispět k výraznému zpomalení výstavby v západních zemích od 70. a 80. let, kdy spatřilo světlo světa množství jaderných reaktorů. 

Odborníci na jadernou energetiku veřejný projev podpory ze strany mocných finančních domů vítají. Je pro ně dlouho očekávaným uznáním, že toto odvětví hraje při přechodu na nízkouhlíkovou energetiku zásadní roli. 

„Tato událost změní pravidla hry,“ řekl George Borovas z advokátní kanceláře Hunton Andrews Kurth a člen představenstva Světové jaderné asociace. Až dosud byla podle něj podpora nových jaderných projektů pro banky politicky komplikovaná. Schválení takových projektů často vyžadovalo podpis nejvyšších šéfů. 

„Banky na úrovni svého vrcholového managementu prostě říkaly, my jaderné energetice vůbec nerozumíme. Víme jen, že je to velmi obtížné a kontroverzní,“ cituje Borovase list Financial Times. Podpora ze strany bank podle něho pomůže normalizovat jadernou energii jako součást reakce na klimatické změny, nikoli jako nutné zlo. 

Pokrok versus reputační riziko 

Jaký praktický efekt bude popsaná iniciativa mít? Banky by mohly podpořit nové elektrárny poskytováním většího objemu přímých úvěrů a projektového financování jaderných společností. Jinou cestou je zprostředkování prodeje dluhopisů; mohou také fungovat jako prostředník mezi jadernými firmami na straně jedné a soukromými kapitálovými či úvěrovými fondy na straně druhé. 

Finanční instituce nemají v otázce jaderné energie jednotnou strategii. Jedním z důvodů je složitost financování projektů a relativně vysoká míra rizika s nimi spojeného. Jiná věc je, že se banky obávají, aby neutrpěly reputační újmu. To by se mohlo stát, pokud by politické klima pokačovalo v odsudku jaderné energie jako nevyhovující normám ohledně životního prostředí, společenské odpovědnosti a firemní správy (známých souhrnně jako ESG). Například Světová banka a další multilaterální instituce dosud žádné finanční prostředky na jaderné projekty neposkytují. 

Zástupci francouzské banky BNP řekli reportérům Financial Times, že „neexistuje žádný scénář“, podle kterého by svět mohl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 bez jaderné energie (jak to požaduje Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu). Zdroj z britské banky Barclays zase uvedl, co by za normálních okolností bylo každému na první pohled zřejmé: že jaderná energie má jistou výhodu ve srovnání s energií solární či větrnou, protože netrpí nevypočitatelnou nestálostí. 

V hlavní roli Big Tech

Většina nových jaderných elektráren na světě byla v poslední době postavena v Asii (především v Číně) a na Blízkém východě. I vlády vyspělých zemí však začaly tvrdit, že jaderná energie může být řešením jejich závazků týkajících se čisté nulové spotřeby. Spojené státy, Británie, Japonsko, Švédsko a Spojené arabské emiráty patřily k těm, které podepsaly na COP28 závazek ztrojnásobit vlastní jadernou kapacitu. 

Nukleární energie začala získávat podporu i ze strany velkých technologických firem, které v ní vidí jedno z „čistých“ způsobů napájení datových center. Minulý pátek oznámil americký softwarový výrobce Microsoft, že uzavřel dohodu se společností Constellation Energy o opětovném spuštění 835megawattového jaderného reaktoru v Three Mile Island v Pensylvánii. Elektrárna, jež v současnosti prochází procesem odstavování, má podle dohody fungovat dalších dvacet let.

„Jakmile uvidíte, že tyto technologické společnosti začnou svá slova o jaderné energetice podporovat investicemi, věci se dají rychle do pohybu,“ řekl James Schaefer, investiční bankéř u Guggenheim Securities, jednoho ze signatářů zmíněného prohlášení. K lidem, jejichž hlas k takovému pohybu může přispět, patří Larry Ellison, spoluzakladatel a technologický ředitel firmy Oracle. Na začátku září řekl, že jeho firma projektuje obrovské datové centrum s „licencí na tři malé modulární jaderné reaktory“. 

Nervozita přetrvává 

Uvnitř finančních institucí však kolem tohoto tématu nadále panuje vysoká míra nervozity. Podle jednoho zdroje FT zúčastněné banky před akcí sondovaly u partnerů ze soukromého sektoru, jak se k jaderné energii staví. Několik bank se k tomu úplně odmítlo vyjádřit, ačkoli veřejné mínění v USA i Evropě je jádru stále příznivěji nakloněno. 

Dalšími finančními institucemi, které se k prohlášení připojily, jsou Abu Dhabi Commercial Bank, Ares Management, Brookfield, Crédit Agricole CIB, Guggenheim Securities, Rothschild & Co, Segra Capital Management a Société Générale.