Podobných schůzek v posledních týdnech proběhlo po Česku mnoho. Nervózní investoři a jejich neméně ustaraní manažeři horských areálů se během nich zkoušejí nachystat na nemožné. Na nadcházející horskou sezonu plnou nejistot a omezení. Veselé povídání to většinou není. 

Nebylo tomu jinak začátkem prosince ve zbrusu novém sídle investiční skupiny J&T na pražské Invalidovně. Setkání v zasedací místnosti s označením Kupka s působivým výhledem na Rohanské nábřeží hostilo představenstvo společnosti Melida, která provozuje v Česku nejprominentnější areál ve Špindlerově Mlýně.

„Jedeme z kopce,“ pronesl jindy sarkastický Ladislav Maroul, ostřílený obchodník s mercedesy a dlouholetý parťák Antonína Charouze. Dnes ve špindlerovském areálu z pozice místopředsedy představenstva zastupuje zejména zájmy někdejšího šéfa ČEZ Martina Romana, toho času na studijním pobytu v Londýně, který průběh představenstva sleduje na dálku. Podobně jako například nepřítomný plzeňský advokát Daniel Volopich, který je také členem představenstva Melidy. 

V hlavní roli nejistota

Zbytek boardu je ale fyzicky na místě – investor Igor Rattaj, který jako jediný je v sídle J&T tak trochu doma, i vycházející hvězda Tatry Mountain Resort (TMR) Čeněk Jílek, někdejší ředitel lanovek ve Špindlerově Mlýně, který dnes řídí z pozice provozní šéfa aktivity celé skupiny TMR ve čtyřech zemích. Z hostů je přítomen také generální ředitel špindlerovského areálu René Hroneš, který přítomné seznamuje s aktuální situací na kopcích i mimo ně. 

„Scénář, že bychom letos nelyžovali, si vůbec nepřipouštím. Děláme všechno proto, abychom byli okamžitě připravení spustit provoz areálů. Ladíme s ministerstvy pravidla a čekáme, jak se k tomu postaví vláda,“ říká Jílek.

Do uzávěrky tohoto vydání (ve čtvrtek 10. prosince) stále příliš jasno nebylo. Podle původního prohlášení ministra zdravotnictví Jana Blatného se areály měly rozjet v pátek 18. prosince. To ale platilo jen chvíli; naděje areálu uhasla kvůli zhoršující se epidemiologické situaci během středečního poslaneckého hlasování o prodloužení nouzového stavu i následného jednání vlády ve čtvrtek. Politici rozhodli, že nouzový stav se prodlouží minimálně do 23. prosince. 

„S jistotou teď nemůžeme říct nic, ale vypadá to, že se lyžovat dřív než 23. prosince nebude. Tlačit na dřívější spuštění v této situaci, kdy čísla nemocných opět rostou, asi není namístě. Ale stačilo by nám, abychom si s vládou vyjasnili budoucí pravidla provozu tak, abychom se na ně mohli připravit,“ říká k tomu Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek, který je společně s Kateřinou Neumannovou hlavním lobbistou horského byznysu v Česku. 

Boj o manuál

Právě na takzvaný horský manuál, na kterém už několik týdnů vyšívá pracovní skupina, kterou tvoří lidé z ministerstva zdravotnictví, ministerstva průmyslu a zástupci horského byznysu, se upíná největší pozornost. 

Ten totiž určí, s jakými omezeními se bude lyžovat v jednotlivých kategoriích systému PES. Jeho znění ani jedna ze stran zatím nechce medializovat kvůli tomu, že ještě nebyl projednán vládou a může se měnit. 

Podle informací týdeníku Hrot je největším předmětem sporů vzorec, který omezoval kapacitu návštěvníků v jednotlivých centrech. V případě velkých areálu třeba více než o 90 procent. Dopad takového výpočtu byl ale u areálů různý. Mnohem bolestivější je u velkých populárních areálů, které během sezony jedou na hraně své kapacity, jiný zase u menších areálu s několika vleky, který kapacitu neplní ani během horské špičky. 

I proto velké areály v čele se Špindlerovým Mlýnem tlačily na to, aby kapacitní omezení bylo z pravidel vypuštěno. Oháněly si takzvaným rakouským modelem, který počty návštěvníků nikterak neomezuje, ale zaměřuje se zejména na management front u lanovek.

60 tisíc lidí by se vešlo na sjezdovky ve Špindlerově Mlýnu, kdyby pro ně platila stejná pravidla jako pro obchody, tedy jeden člověk na 15 metrů čtverečních

750 milionů korun investovali celkem horští byznysmeni před letošní lyžařskou sezonou do svých areálů

30 % sezonních tržeb tvoří prosinec, a především vánoční svátky pro celý segment lyžování

Výsledný dokument, který by měla projednat v nadcházejících dnech vláda, nakonec vychází právě z rakouského příkladu. Omezení kapacity má být na uvážení každého z areálů. Pokud střediska kvůli náporu lidí nebudou schopna garantovat rozestupy u lanovek i na sjezdovkách, mají mít možnost počty lidí regulovat. Třeba omezováním parkovacích míst v areálu, nebo cenou. 

„Je to určitě jedna z možností, ale ceník vám v tuto chvíli neřeknu,“ říká na tradiční otázku o zdražování skipasů šéf areálu ve Špindlerově Mlýně René Hroneš. Každopádně dá se očekávat, že ceny lyžování, pokud jej sněhové podmínky a epidemiologická opatření vůbec umožní, půjdou v populárních areálech výrazně nahoru. 

Kdyby na areály platil stejný vzorec jako na obchody, tedy jeden člověk na 15 metrů čtverečních, do Špindlerova Mlýna by se podle Hroneše vešlo 60 tisíc lidí. 

„To jen pro srovnání, o jak obrovské ploše se bavíme. Největší kolizní místo je ve frontách, to chápeme, ale s tím si umíme poradit. Vytvoříme pět koridorů, kde lidé budou stát po jednom na délku dva metry od sebe, najmeme lidi, kteří to budou řídit,“ dodává. 

Diskriminace areálů?

Právě neexistence pravidel je důvodem, proč pro areály v Česku platí stopka i v době stále platného třetího stupně nebezpečí, který umožnil otevřít obchody a restaurace. 

„Jsme dnes jediný segment v republice, který je úplně zavřený. Všechno ostatní za nějakých podmínek běží. To nám přijde nelogické a nefér, přestože jde o aktivitu na vzduchu a na rozlehlém prostranství,“ hodnotí situaci Jílek. 

Proti tuzemským vlekařům ale hrají tlaky ze zahraničí. Německo a Francie už daly jasně najevo, že letos s lyžováním nepočítají. Stejně tak Itálie, nejistá je situace v Rakousku. Česko tak nechtělo jít proti proudu a vystavovat se návalu zahraničních lyžařů, ačkoliv třeba v Polsku a na Slovensku se s řadou omezení lyžuje. 

Zhoršující se situace napříč Evropou tuto debatu přece jen posouvá a pro obor, který už na začátku letošního roku počítal těžké ztráty kvůli mizerné zimě i kvůli první vlně covidu, nevěstí nic dobrého. 

Přes značnou nejistotu horští byznysmeni letos investovali do svých zařízení přes 750 milionů korun. To je sice méně než v předešlých letech, i tak dost na to, aby další hladová zima některé firmy poslala na samou hranu přežití.

Tomáš Novák týdeník HROT

„Prosinec, a především pak vánoční svátky jsou pro celý segment lyžování naprosto zásadní a tvoří až 30 procent sezonních tržeb. Nejde zde jen o náš areál, ale o celé horské oblasti, města a navazující ekonomiku, která je na spuštění lyžařských středisek a vánočním provozu zcela závislá,“ říká k tomu Martin Koky, marketingový ředitel Skiareálu Klínovec. Podle něj na Klínovci letos investovali několik milionů korun do nového zasněžovacího zařízení.

„Za několik set tisíc jsme ale také nakoupili sítě pro vytváření koridorů, vybavení pro management front či speciální prostředky pro dezinfekci lanových drah. Ve výrobě jsou rovněž nákrčníky nahrazující roušky, které plánujeme prodávat na pokladnách,“ popisuje Koky. 

Podobně ve Špindlerově Mlýně letos utratili miliony korun, ale řadu velkých investic areál raději odsunul. 

„Realizovali jsme asi 25 procent plánovaných investic. Tedy asi 15 milionů z chystaných 60. Pokračujeme v přípravě propojení Svatého Petra a Medvědína, jinak jsme se omezili na investice nutné pro provoz. Středisko se nerozvinulo,“ říká špindlerovský šéf Hroneš. 

Firma také odsouvá nástupy lidí, neboť většinu z personálu si najímá pouze na zimní sezonu. Zatímco stálých zaměstnanců má areál ve Špindlerově Mlýně 140, v zimních měsících se personální stav rozroste až na 650 lidí. Jen ve Špindlu netrpělivé vyhlížejí spuštění vleků a lanovek stovky lidí, kteří by za normálních okolností byli touto dobou už dávno v práci.

Investoři ze společnosti Tatry Mountain Resorts, kteří kromě Špindlu podnikají také v Liberci, letos také utratili desítky milionů za úplně novou sjezdovku Skalka na Ještědu. 

(Ne)zhodnocené investice

„Byl to důvod, proč jsme do Liberce šli. Skalku jsme udělali za pět týdnů, což bylo mistrovství světa ve stavbě sjezdovek. Máme nachystané zasněžování, udělali jsme Beranovu cestu. Hodně jsme si mákli a víme, že to bude jedna z nejlepších sjezdovek v Česku. Samozřejmě bychom ji rádi lyžařům nabídli co nejdřív, aby se naše investice mohla splácet,“ říká Čeněk Jílek, šéf TMR. 

Ale nejde jen o vleky a lanovky. Podobně trnou také hoteliéři a majitelé horských restaurací. Ty v těchto dnech přijímají hosty, ačkoliv počasí na horách má do ideálu daleko. Například známý špindlerovský hotel Savoy, vyhlášený prominentní pražskou klientelou, má za sebou rušný víkend, přestože lyžařský areál nejede a sněhu není dost ani na sáňkování. Přesto rezervací na Vánoce a Nový rok bylo dost. Teď jich ale kvůli špatným zprávám o šíření viru začalo opět pozvolna ubývat.

„Lidé si to teď užívají. Přijali omezenou otevírací dobu restaurace a baru. Vše probíhá v příjemné atmosféře. Ale jsem realista. Osobně počítám spíše s tím, že na Vánoce opět zavřeme. Situace se nevyvíjí dobře. Je to fakt, se kterým musíme počítat,“ říká Jiří Gajdošík, spolumajitel sítě hotelů Asten Hotels, která kromě Savoye ve Špindlerově Mlýně na letošní sezonu chystala otevřít také nový hotel Soyka. 

Z nového chrámu skupiny J&T zní ale přece jen bojovnější nálada. „Věřím, že areály brzy rozjedeme na sto procent, že zdravý rozum zvítězí nad nesmysly, které teď všude kolují. Samozřejmě že to spustíme se všemi potřebnými opatřeními, se vším respektem k současné situaci,“ říká šéf TMR Čeněk Jílek, který po skončení představenstva Melidy míří ihned zpět na Slovensko a den poté na obhlídku středisek do Rakouska.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.