Průzkumu se zúčastnilo 152 firem z různých oborů a s různým počtem zaměstnanců – od několika lidí až po stovky pracovníků. V roce 2024 přitom zvýšení mezd plánuje zhruba 84 procent společností.

„Navýšení mezd, které firmy plánují na příští rok, se bude v průměru pohybovat do deseti procent,“ uvedl Tomáš Pacovský, managing partner PKF Apogeo. Dodal, že menší podniky přistupují k zaměstnancům zpravidla individuálně.

Podle průzkumu firmy zároveň reagují na změny v legislativě, které mají zrovnoprávnit smlouvy na dohodu o pracovní činnosti (DPP) a dohodu o provedení práce (DPČ), takže je omezují nebo mají v plánu omezit. Týká se to 38 procent dotázaných.

Dohody s ohledem na legislativní změny už omezilo jedenáct procent firem, dalších 27 procent je nejspíše omezí anebo nahradí běžnými pracovními smlouvami. Vzhledem k tomu, že nová legislativa v době sběru dat pro průzkum ještě neměla definitivní podobu, odpovědělo 44 procent dotázaných, že dohody pravděpodobně omezovat nebudou, jen přizpůsobí novým zákonným podmínkám. 

„Myslím, že k omezení DPP určitě dojde, ztratí totiž pro zaměstnavatele atraktivnost a celá agenda se velmi zkomplikuje,“ uvedla Jana Hajdová, payroll & HR outsourcing team leader. „Pokud hovořím s kolegy se zkušenostmi ze mzdové praxe, připravovaný systém není bohužel procesně dobře nastavený.“

Podniky přemýšlejí také o zaměstnaneckých benefitech: za důležité je považuje zhruba 82 procent z nich. Záleží ovšem na velikosti podniku.

„Obecně lze říci, že malé společnosti nepovažují zaměstnanecké benefity za tolik důležité, svým zaměstnancům je poskytují méně často a investují do nich signifikantně méně prostředků oproti společnostem větším,“ sdělil partner firmy pro oblast transakcí Pavel Postl.

Náklady na benefity se podle výzkumu nejčastěji pohybují v pásmu do 2,5 tisíce korun. Čtvrtina firem ale investuje do zaměstnanců měsíčně 2,5 až pět tisíc korun a devět procent šest až deset tisíc korun. Zbytek konkrétní částky neeviduje nebo naopak přispívá ještě víc – v ojedinělých případech i více než dvacet tisíc korun.

Standard představují stravenky a příspěvky na stravování, které nabízí 56 procent zaměstnavatelů. Oblíbená je dovolená nad rámec zákonné lhůty (47 procent), zaměstnanci oceňují i příspěvek na penzijní spoření, který poskytuje 42 procent firem. 

„Bude zajímavé porovnat výsledky za půl roku,“ řekla Jana Hajdová. Protože osvobození benefitů od daní bude mít limit v úrovni poloviny průměrné mzdy, dojde k významnému snížení atraktivnosti některých druhů benefitů a firmy budou nuceny hledat jiné cesty. Také mladá generace má jiné požadavky na benefity, směřuje spíše do oblasti flexibility a work-life balance.