Karanténa spojená s uzavřením škol překvapila i firmy podílející se na projektech zásobování škol ovocem, zeleninou a mléčnými výrobky v rámci dotačních programů. Hrozilo, že se naskladněné zásoby zkazí. Ministerstvo zemědělství proto umožnilo dodat jídlo do potravinových bank. Za zboží dostaly zaplaceno stejně, jako kdyby ho dodaly školám. 

„Potraviny, které projdou do konce května, nám firmy mohly dodat. Ty, které vydrží déle, už ne, protože se otevřou školy a mělo by to jít tam,“ popsala ředitelka České federace potravinových bank (ČFPB) Veronika Lachová. 

Podle Lachové směřovala většina jídla následně do obcí, které jimi zásobovaly nemohoucí obyvatele bez možnosti zajít si nakoupit. Podle odhadů ČFPB se takto podařilo najít upotřebení pro zhruba 500 tun potravin. V loňském roce nashromáždily potravinové banky zhruba 4700 tun potravin, nejde tedy o zanedbatelné množství. 

Jídlo pro 13 tisíc

Přesto původní očekávání byla ještě vyšší. Podle dat Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) bylo v roce 2018 v rámci Mléka do škol vyplaceno 281 milionů korun, v rámci Ovoce a zeleniny do škol dokonce 325 milionů korun. Čistým přepočtem to vychází na více než 60 milionů měsíčně. To by při průměrných výdajích za jídlo podle Eurostatu stačilo na výživu 13 300 Čechů. Podle Lachové se však překvapivě podařilo shromáždit třeba poměrně malé množství ovoce a zeleniny a většinu dodávek tvořily mléčné výrobky.

Zdaleka ne všichni dodavatelé totiž možnost dodat zboží podléhající brzké zkáze využili. Ti oslovení týdeníkem Hrot pak pouze v malém rozsahu. „Zastavení škol přišlo naráz, a v tu chvíli bylo na zásobách určité množství produktů, které jsme museli nějakým způsobem řešit. A toto byla cesta,“ uvedl Michal Němec z obecně prospěšné společnosti Laktea. Ta patří mezi větší dodavatele a podle posledních dat za rok 2018 dodala do škol dotované potraviny za sto milionů. Do bank podle Němce poslala několik palet mléčných výrobků a pro zeleninu a ovoce našla odbyt jinde.

Možnosti využila také třeba společnost Ovocentrum V+V z Valašského Meziříčí, která předloni v rámci obou programů získala z evropského i národního rozpočtu 73,6 milionu korun. „Částečně jsme to využili, ale pouze u výrobků, jako jsou třeba stoprocentní šťávy s čtrnáctidenní trvanlivostí,“ řekla jednatelka Ivana Vašíčková. 

Mezi největší příjemce veřejných peněz z obou programů patří hlinská společnost Bovys, která získala 180 milionů korun. Kromě jmenovaných čerpají poměrně značné částky také třeba opavská Come vending (104 mil. Kč) nebo olomoucká MK Fruit (46,5 mil. Kč). Známí potravinářští výrobci, jako je Madeta nebo Mlékárna Hlinsko, čerpají částky v řádu jednotek milionů korun.