Příslušníky aktivních záloh čeká historicky největší nasazení v zahraničí. V červnu se první skupina rezervistů připojí k mnohonárodnostnímu uskupení NATO na Slovensku
Říká se tomu ohňová dráha. Má navodit podmínky na opravdovém bojišti. Různé překážky, mezi nimi plameny, a především spousta neprůhledného kouře. „Poprvé jsme si to zkusili nanečisto bez masky, potom nanečisto s maskou, ale bez kouře a napotřetí nám tam pustili pořádnou dávku kouře, takže jsme neviděli na krok. Dráhu jsme zvládli všichni, ale zhruba třetina lidí měla lehce popálené krky, což není nic příjemného,“ popsal své zážitky z výcvikového kurzu jeden z příslušníků aktivních záloh, které jsou už roky součástí českých ozbrojených sil.
Jde o dobrovolníky, kteří se rozhodli podstoupit vojenský výcvik a pravidelně pak jezdit na další cvičení. Stávají se tak nejlépe připravenou zálohou určenou k doplňování ozbrojených sil v míru, při ohrožení státu i ve válečném stavu. Mohou být nasazeni ke střežení důležitých objektů, ale třeba také k záchranným pracím při živelních pohromách. A mohou být dokonce vysláni do misí v zahraničí, což je právě teď aktuální. V červnu odjede první skupina rezervistů na Slovensko, kde se připojí k mnohonárodnostnímu uskupení NATO, jehož cílem je posílit ochranu východního křídla Aliance po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu.
„Říkám to pořád: neděláme rozdíly. Jsme jedna republika, jedna armáda a také pevná součást NATO,“ uvedl náčelník generálního štábu Aleš Opata, podle něhož jsou záložníci plnohodnotnými partnery profesionálů – při výcviku i nasazení.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot