Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Můry to táhne ke světlu, kde jejich život často končí. Co ale nastane, když se adaptují na místa s nadměrným světelným zářením?
Život ve městě má svá specifika nejen pro lidi, ale i pro jeho méně viditelné obyvatele – můry. Těmto drobným nočním tvorům se možná v záři metropolí vyvinula menší křídla jako odpověď na intenzivní světelné znečištění, které narušuje jejich přirozené životní cykly.
Můry, které se snaží přežít v intenzivně osvětlených městských aglomeracích, čelí obtížným podmínkám. Umělé osvětlení osvěcuje města noc co noc a mate jejich orientaci, odvádí je od bezpečných stanovišť i potenciálních partnerů a také je snáze vystavuje predátorům.
Světelné znečištění způsobuje, že mnoho druhů hmyzu včetně můr trpí narušením přirozených aktivit. Tyto ekologické změny mohou mít dalekosáhlé evoluční důsledky, které se však obtížně zkoumají a prokazují, uvádí web New Scientist.
Evert Van de Schoot z Katolické univerzity v Lovani v Belgii a jeho kolegové nejprve provedli experiment, při kterém nasbírali larvy můr, konkrétně předivek brslenových, jak z osvětlených měst, tak i z tmavých venkovských oblastí ve Francii a Švýcarsku. Tyto larvy poté chovali na stejné zahradě a experiment „útěk za světlem“ odhalil zajímavé informace.
Ve světelné pasti bylo zachyceno o 30 procent méně městských můr ve srovnání s těmi venkovskými. Tento rozdíl naznačuje, že městské můry si vyvinuly slabší reakci na světlo, což by mohlo být přímým důsledkem adaptace na život ve světelně znečištěném prostředí.
Odborníci se následně zaměřili na velikost křídel a těl testovaných můr a zjistili, že městské můry mají v průměru o něco menší křídla než můry venkovské. Menší křídla mohou omezit schopnost můr se rychle a daleko šířit při hledání partnerů a potravy. Van de Schoot však upozorňuje, že to může být v městském prostředí přínosné, protože můry s menšími křídly by mohly být méně ovlivněny negativními účinky silného světla.
Světelné znečištění je rostoucím problémem v mnoha částech světa a jeho dopady na ekosystémy a volně žijící živočichy jsou stále více zřejmé. Studie jako tato poukazují na to, že městské prostředí může mít hluboký vliv na evoluci organismů, které v něm žijí.
Menší křídla městských můr jsou možná jen jedním z příkladů toho, jak se příroda přizpůsobuje rychle se měnícím podmínkám způsobeným lidskou činností. Ke snížené reakci městských můr na světlo ostatně podle vědců mohly přispět i změny v jejich zraku.
Tento výzkum nám každopádně připomíná, že změny v našem prostředí mohou mít dalekosáhlé a někdy nečekané důsledky pro všechny obyvatele naší planety, ať už velké, nebo malé.
