Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Indický slum Dharaví, známý z oscarového filmu Milionář z chatrče, projde radikální proměnou. Na přestavbu jednoho z nejhustěji obydlených míst na světě by měl dohlížet miliardář Gautama Adani, který dokonce v roce 2022 na krátko sesadil Jeffa Bezose z druhé příčky žebříčku nejbohatších lidí světa.
Indický slum Dharaví, známý z oscarového filmu Milionář z chatrče, projde radikální proměnou. Na přestavbu jednoho z nejhustěji obydlených míst na světě by měl dohlížet miliardář Gautama Adani, který dokonce v roce 2022 na krátko sesadil Jeffa Bezose z druhé příčky žebříčku nejbohatších lidí světa.
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Můry to táhne ke světlu, kde jejich život často končí. Co ale nastane, když se adaptují na místa s nadměrným světelným zářením?
Život ve městě má svá specifika nejen pro lidi, ale i pro jeho méně viditelné obyvatele – můry. Těmto drobným nočním tvorům se možná v záři metropolí vyvinula menší křídla jako odpověď na intenzivní světelné znečištění, které narušuje jejich přirozené životní cykly.
Můry, které se snaží přežít v intenzivně osvětlených městských aglomeracích, čelí obtížným podmínkám. Umělé osvětlení osvěcuje města noc co noc a mate jejich orientaci, odvádí je od bezpečných stanovišť i potenciálních partnerů a také je snáze vystavuje predátorům.
Světelné znečištění způsobuje, že mnoho druhů hmyzu včetně můr trpí narušením přirozených aktivit. Tyto ekologické změny mohou mít dalekosáhlé evoluční důsledky, které se však obtížně zkoumají a prokazují, uvádí web New Scientist.
Evert Van de Schoot z Katolické univerzity v Lovani v Belgii a jeho kolegové nejprve provedli experiment, při kterém nasbírali larvy můr, konkrétně předivek brslenových, jak z osvětlených měst, tak i z tmavých venkovských oblastí ve Francii a Švýcarsku. Tyto larvy poté chovali na stejné zahradě a experiment „útěk za světlem“ odhalil zajímavé informace.
Ve světelné pasti bylo zachyceno o 30 procent méně městských můr ve srovnání s těmi venkovskými. Tento rozdíl naznačuje, že městské můry si vyvinuly slabší reakci na světlo, což by mohlo být přímým důsledkem adaptace na život ve světelně znečištěném prostředí.
Odborníci se následně zaměřili na velikost křídel a těl testovaných můr a zjistili, že městské můry mají v průměru o něco menší křídla než můry venkovské. Menší křídla mohou omezit schopnost můr se rychle a daleko šířit při hledání partnerů a potravy. Van de Schoot však upozorňuje, že to může být v městském prostředí přínosné, protože můry s menšími křídly by mohly být méně ovlivněny negativními účinky silného světla.
Světelné znečištění je rostoucím problémem v mnoha částech světa a jeho dopady na ekosystémy a volně žijící živočichy jsou stále více zřejmé. Studie jako tato poukazují na to, že městské prostředí může mít hluboký vliv na evoluci organismů, které v něm žijí.
Menší křídla městských můr jsou možná jen jedním z příkladů toho, jak se příroda přizpůsobuje rychle se měnícím podmínkám způsobeným lidskou činností. Ke snížené reakci městských můr na světlo ostatně podle vědců mohly přispět i změny v jejich zraku.
Tento výzkum nám každopádně připomíná, že změny v našem prostředí mohou mít dalekosáhlé a někdy nečekané důsledky pro všechny obyvatele naší planety, ať už velké, nebo malé.
