Americký prezident Joe Biden setrvale ztrácí popularitu a podporu pro své kroky v úřadu. Podle webu RealClearPolitics, který sbírá a průměruje velké průzkumy, souhlasí s jeho politikou už jen 39,8 procenta Američanů. Biden se tak poprvé propadl pod hranici čtyřiceti procent a potřeboval by nějaký zásadní impulz, aby zastavil setrvávající klesající trend.

Bidenovi uškodil hlavně jeho přístup k ukrajinsko-ruské krizi. Většina Američanů má za to, že je ve svém postoji vůči Rusku slabý a chybí mu rozhodnost a ráznost předchozích prezidentů. Zarazil je především Bidenův výrok z poloviny ledna, kdy sice prohlásil, že vstup na Ukrajinu by měl pro Rusko katastrofální důsledky, zároveň však uvedl, že je rozdíl mezi invazí a „menším vpádem“. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šlo dokonce o výzvu Vladimiru Putinovi k invazi.

Podle Američanů navíc Biden selhává i v domácí politice. Jeho pozici výrazně zhoršuje neustále rostoucí inflace a také nezvládnutí pandemie covidu-19. Po svém loňském nástupu do funkce přitom Biden sebevědomě prohlašoval, že Spojené státy nad virem vítězí, a věřil v rychlý konec pandemie. Optimistický scénář ale nenastal, nejen kvůli nástupu varianty omikron. V USA se totiž znatelně zbrzdila míra proočkovanosti obyvatel, plně naočkováno je asi 64 procent populace a posilující dávku dostala necelá třetina lidí.

Stejně jako většina zemí na celém světě se pak Spojené státy potýkají s energetickou krizí, například v New Yorku se některým lidem účet za energie za poslední měsíce zdvojnásobil. Problémem je také stále rostoucí cena benzinu.

Pro Bidena a celou Demokratickou stranu je přitom letošní rok klíčový. V listopadu totiž Američany čekají takzvané midterm volby, v nichž hraje popularita prezidenta tradičně zásadní roli. Republikáni doufají, že se jim znovu podaří získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu a dostanou do ruky silnější zbraně na boj s Bidenovou administrativou a vybudují si lepší pozici před příštími prezidentskými volbami.

Zatím všechno nasvědčuje tomu, že se bude opakovat scénář z prvního funkčního období Donalda Trumpa, jen v obráceném gardu. Také Trump se totiž ve stejné fázi vládnutí, v níž je teď Biden, dostal pod hranici čtyřiceti procent podpory a v listopadu 2018 pak Demokraté vyhráli ve volbách, a Nancy Pelosiová se tak mohla vrátit do pozice šéfky Sněmovny reprezentantů.

Biden je necelý rok po svém nástupu do funkce v horší pozici než všichni pováleční prezidenti za totéž období. Stylem vládnutí bývá přirovnáván k Jimmymu Carterovi, jehož většina Američanů považuje za jednoho z nejslabších prezidentů v historii USA. V prvních měsících po nástupu do funkce byl ale i on populárnější než dnes Biden, i když jeho podpora pak postupně klesala až k 28 procentům.

Biden začínal své funkční období s podporou kolem 55 procent a první měsíce se mu dařilo držet nad padesáti procenty. Zlom přišel v srpnu loňského roku, po „úprku“ Američanů z Afghánistánu. Od té doby je současný prezident vnímán spíše negativně.