Mayský hrabě Prášil von Prag

Dnes by si dotyčný za takové chování vysloužil veřejné odsouzení a shitstorm na sociálních sítích. Přesto je namístě být k neslušnému pokřikování ­Jeana Frédérica de Waldeck (nebo také Johanna Friedricha von Waldeck) na náctiletou dívku na pařížském bulváru Champs Élysées ze dvou důvodů shovívavý. Zaprvé Waldeckovi bylo v dubnu roku 1875 už úctyhodných 109 let. A zadruhé ho pohled na mladou krásku vzrušil natolik, že se namístě svalil na zem a zemřel.

Skončil tak neobyčejně dlouhý a bohatý život malíře, cestovatele, kartografa a archeologa, ale také fabulátora a nenapravitelného lháře. Americký historik se specializací na Latinskou Ameriku Howard Cline dokonce označil Waldeckovu pařížskou smrt za jeden z mála nezpochybnitelných faktů v jeho kariéře. Ani to však není jisté. Jiné verze vyprávějí o tom, že Waldeck zaujat půvabem dívky nesledoval dopravu a přejel ho vůz.

Clineovo hodnocení je až moc příkré a některá fakta zpochybnit nelze. Waldeck byl bezesporu jedním z prvních Evropanů, kteří pronikli do hloubi mexické džungle k ruinám nejvýznamnější metropole klasické éry Mayů Palenque, kterou důkladně prozkoumal, změřil, a hlavně zakreslil. Jeho přínos pro osvětlení dějin předkolumbovských civilizací Střední Ameriky je nezpochybnitelný. Méně jednoznačné – ovšem velmi pravděpodobné – také je, že se narodil roku 1766 v Praze.