Měla to být velká věc, když vláda řekla, že těžká onemocnění páteře uzná jako nemoc z povolání. Stovky tisíc lidí s bolestmi zad v tu chvíli zpozorněly. Pokud by jim totiž lékaři přiklepli takovou diagnózu, získali by nárok na odškodné ve výši až několika set tisíc korun. Odborníci však upozorňovali, že vládou stanovená kritéria jsou příliš přísná, a ve výsledku se tak klasifikace nemoci z povolání dotkne jen velmi malého počtu postižených.

Po dvou měsících od nabytí účinnosti normy máme jasno – experti se nemýlili. O uznání zničených zad jako nemoci z povolání požádaly jen jednotky lidí.

Maláčová: Je to velká věc

„Tímto opatřením se nám podařilo ukončit více než pět let tahanic. Aktualizovali jsme seznam nemocí z povolání. Jeho součástí se tak stanou chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Díky tomu se podaří pomoci těm zaměstnancům, kterým těžká práce poškodila zdraví, někdy dokonce přinesla invaliditu,“ hlásila velkolepě v prosinci 2021 tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Šlo o labutí píseň kabinetu ANO a ČSSD podporovaného komunisty. Nařízení prošlo vládou 13. prosince. Jen o pár dní později, 17. prosince, byl do funkce jmenován dnešní sbor ministrů Petra Fialy.

Pro Janu Maláčovou šlo o velkou věc, která je přímo esenciální pro politiku sociální demokracie, již reprezentovala – tedy o opatření sloužící k podpoře zaměstnanců, zejména těch pracujících v těžkých provozech.

V rámci vládní tiskové konference ale nezaznělo, že vláda položku v seznamu nemocí z povolání zatížila řadou podmínek. Těch je tolik a jsou natolik striktní, že jimi takřka nikdo neprojde. Původní ministerský návrh byl přitom pro postižené výrazně vstřícnější. Proti však byli zaměstnavatelé. Ti byli v rámci tripartity ochotni kývnout pouze na okleštěnou variantu.

Základní kritéria uznání onemocnění páteře jako nemoci z povolání

1) Onemocnění si vyžádalo celkem alespoň dvanáct měsíců pracovní neschopnosti během posledních tří let dle zdravotní dokumentace pacienta.

2) Nemoc vyšetřil a zhodnotil neurolog nejméně jako středně těžké chronické onemocnění bederní páteře a jednoznačně vyloučil jiné diagnózy, například následky úrazu nebo vrozené poruchy páteře. Závažnost neurologického nálezu dosáhla požadovaného počtu bodů pro věkovou skupinu pacienta.

3) Závažný nález na bederní páteři byl potvrzen také vyšetřením pomocí magnetické rezonance a dosáhl požadovaného počtu bodů pro věkovou skupinu pacienta.

4) Riziková práce trvala nejméně tři roky, přičemž pracovní podmínky každého pacienta zhodnotil fyziolog práce na základě šetření na jeho pracovišti jako dlouhodobé a vysoce zatěžující bederní páteř.

Zdroj: Státní zdravotní ústav, nařízení vlády č. 506/2021 Sb.

Média tedy zpočátku informovala o tom, že nemocí z povolání se nově staly „bolesti zad“ či „poškození páteře“. Reál­ně se však na vládní seznam dostala chronická onemocnění pouze části páteře – té bederní. „Odškodnění pacientů s těžkým poškozením bederní páteře v důsledku vysoké zátěže fyzickou prací by se mělo týkat zejména pracovníků ve stavebnictví, při dobývání surovin, u transportu těžkých nákladů, ale také ve zdravotnictví, pokud se prokáže, že u nich pravidelně docházelo k vysoké zátěži páteře,“ informoval Státní zdravotní ústav.

Rozplynuly se tak představy statisíců lidí, kteří pracují v kanceláři a k postižení jejich pohybového aparátu došlo vlivem špatné ergonomie – tedy proto, že neměli vhodnou židli, měli nesprávně položen počítač, jednoduše nedodržovali pravidla zdravého sezení.

„Aby pacient vyhověl kritériím pro uznání této nemoci, a tedy přiznání odškodnění, předpokládá se, že pracoval nejméně tři roky v profesi, v níž se pravidelně vyskytuje časté ohýbání trupu nebo úklony při držení, zvedání a přemisťování těžkých břemen. Dále musí splňovat kritéria stanovená nařízením vlády (viz box). Pokud pacient nevyhoví podmínkám, nemá na uznání nemoci z povolání naději. Lze očekávat, že tímto přísným sítem projde ročně přibližně dvacet až pětadvacet osob v celé České republice,“ uvedla již dříve profesorka Daniela Pelclová, emeritní přednostka Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Letos, tedy v první rok účinnosti opatření, se však očekával vyšší počet pacientů s uznanou nemocí. Hlásit se totiž mohli i ti, u kterých se jmenovaný zdravotní problém vyskytl již v období předchozích tří let. Podle ankety Hrotu mezi zdravotnickými zařízeními, která podle povolení ministerstva mohou vyhodnocovat žádosti o uznání nemoci z povolání (takzvaná střediska nemocí z povolání, viz box), je však počet žadatelů velmi nízký. Nepřesáhl dvacet osob, kladně se zatím lékaři vyjádřili jen k jednotkám případů.

Naděje pro horníky?

Když někdejší ministryně Maláčová uváděla, že novinka se má týkat především těžce pracujících, jako typický příklad byli hojně uváděni horníci. Ti pracují ve velmi těžkých podmínkách, dopady náročné profese na jejich zdraví bývají až fatální.

V Moravskoslezském kraji, který byl těžbou zatížen historicky nejvíce z celé republiky, mohou nemoci z povolání posuzovat lékaři ve Fakultní nemocnici v Ostravě a dále v Karvinské hornické nemocnici. Avšak zatímco lidí s bolavými zády tu léčí spoustu, o uznání těžkého poškození páteře coby nemoci z povolání tu příliš velký zájem není.

„V tuto chvíli posuzujeme celkem čtyři žádosti. Jde o dva horníky, jednu pečovatelku a jednoho operátora výroby. Ani v jednom případě jsme zatím nevydali kladné stanovisko,“ shrnula statistiku žadatelů Andrea Vargová, mluvčí karvinské nemocnice. V Ostravě je situace ještě tristnější. „Nepožádal nikdo,“ sdělila Hrotu mluvčí tamní fakultní nemocnice Petra Petlachová. Jedním z důvodů však podle ní může být to, že primářka zdejšího Oddělení pracovního a preventivního lékařství Zdeňka Hajduková poctivě obeslala ostravské praktické lékaře a detailně je informovala o kritériích stanovených vládou.

„Podle paní primářky jsou tato kritéria skutečně velmi přísná. Díky tomu, že praktičtí lékaři mají detailní informace o tom, co konkrétně se posuzuje, k nám následně neposílají ty pacienty, kteří by ve výsledku neuspěli,“ sdělila Petlachová. Podobné „skóre“ hlásí i další ministerstvem schválená pracoviště – žádostí je maximálně v řádu jednotek.

Překvapením je, že o uznání nemoci z povolání více neusilují ani zdravotní sestry a pečovatelky ze sociálních služeb. I tyto profese totiž podle vládního zdůvodnění patří k těm rizikovým, pokud jde o nemoci páteře. Podle výzkumu Národního institutu SYRI si téměř sto procent českých všeobecných sester stěžuje na bolesti zad.

„Nárůst počtu osob trpících chronickou bolestí zad pozorujeme v řadě vyspělých zemí. Studie tam prokázaly, že obecné rozšíření bolestí dolní části zad se u všeobecných sester a pečovatelek jeví vyšší než u žen podobného věku v obecné populaci,“ sdělila k tomu Andrea Pokorná z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, která výzkum vedla. I za nezájmem sester o uznání nemoci z povolání mohou být tvrdé vládní podmínky.

Ačkoli tak s bolavými zády dle citovaného průzkumu zápasí takřka každá z nich, státem určená kritéria pro odškodnění jich pravděpodobně splňuje jen málo. Benevolentnější dikci nařízení by musela přijmout vláda na návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Ten zatím o takovém záměru neinformoval. 

Experti na záda

Kde mohou uznávat těžká poškození bederní páteře jako nemoci z povolání

• Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Pro území hlavního města Prahy

• Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Pro území Středočeského a Ústeckého kraje

• Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha

Pro příslušníky ozbrojených sil a zaměstnance ministerstva obrany

• Nemocnice České Budějovice

Pro území Jihočeského kraje a pro území Kraje Vysočina, okres Pelhřimov

• Fakultní nemocnice Plzeň

Pro území Plzeňského a Karlovarského kraje

• Krajská nemocnice Liberec

Pro území Libereckého kraje

• Fakultní nemocnice Hradec Králové

Pro území Královéhradeckého kraje

• Pardubická krajská nemocnice

Pro území Pardubického kraje a pro území Kraje Vysočina, okres Havlíčkův Brod

• Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Pro území Jihomoravského kraje a pro území Kraje Vysočina, okresy Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou

• Fakultní nemocnice Ostrava

Pro území Moravskoslezského kraje, okresy Ostrava, Nový Jičín, Opava a Bruntál

• Karvinská hornická nemocnice

Pro území Moravskoslezského kraje, okresy Frýdek-Místek a Karviná

• Fakultní nemocnice Olomouc

Pro území Olomouckého kraje

• MUDr. Libuše Adámková, Zlín

Pro území Zlínského kraje

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR