Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vláda se může přetrhnout, aby v Česku vznikla továrna na výrobu baterií. Léta přitom pro zelené technologie nehnula ani prstem.
Tak prý budeme mít v Česku gigafactory. Nebo dokonce hned dvě, jak v úterý informoval ministr průmyslu Karel Havlíček při příležitosti podepsání memoranda mezi vládou a ČEZ. To je jistě dobrá zpráva. O elektromobilitě si můžeme myslet, co chceme, a bezesporu ji doprovází milion nezodpovězených otázek. Bezesporu jde však také o trend, který se rozjel do té míry, že ho už nelze zastavit a je dobré, že se na něm Česko chce podílet.
Nebo to alespoň tvrdí. Podpis memoranda ještě nic neznamená. Své o tom ví třeba australští těžaři, kteří také měli s ministerstvem průmyslu podepsané memorandum o těžbě lithia. Toho lithia, kterým by se měla zásobovat budoucí gigafactory. Jak to dopadlo, víme.
Stát spolu s ČEZ coby možným minoritním akcionářem moderní továrny poměrně realisticky očekává start produkce někdy mezi lety 2026 a 2028. Připomeňme, že obdobná gigafactory Tesly poblíž Berlína není ani po dvou letech kvůli námitkám ekologických spolků a místních hotová. A to je Elon Musk zvyklý stavět prakticky přes noc. V Česku bude celý proces navzdory novému stavebnímu zákonu (nebo kvůli němu) trvat jistě ještě o poznání déle.
Výhodou je, že ČEZ disponuje v severních Čechách obrovskými brownfieldy po uhelných elektrárnách, což by mohlo celý proces usnadnit. Nevýhodou naopak nedostupnost kvalifikované pracovní síly. Musk si zvolil pro automobilový průmysl netradiční lokalitu Berlína právě kvůli inovativnímu zápalu obyvatele německé metropole. Zda ho potenciální investoři z VW a LG objeví i na severu Čech, je otázka. Negativní odpověď je může od volby Česka odradit.
Stejně jako to, že stát v zelených inovacích a byznysu, které přináší, už léta balancuje mezi ignorováním a potíráním. Není třeba být hned klimatický nadšenec, stačilo by, aby si nastavil strategii postupného pokroku a nestavěl vývoji do cesty zbytečné překážky. Paskvil zákona o podporovaných zdrojích energie, který aktuálně míří do Senátu, právě takovou překážkou je. A související energetický zákon dokonce i rozvoj baterií blokuje, i když těch obřích velkokapacitních, nikoli menších do aut.
To vše je zároveň varováním pro VW a LG, že na vrtošivou českou vládu není spoleh a současná podpora se může rychle proměnit i v opak, pokud PR tým Andreje Babiše vyhodnotí, že se mu to z vnitropolitických důvodů hodí. Aktuálně a těsně před volbami se však vládě hodí předhodit voličům dohodu o nové továrně a 2,3 tisíce pracovních míst. Dělá tedy vše pro to, aby výrobu baterek do Česka skutečně dostala. Léta vlastních zmatků a podrazů tím však nezakryje.
