Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Mimořádná daň z „nezasloužených“ zisků měla podle ministerstva financí letos vynést 33 miliard korun. Nejspíš to bude mnohem méně.
Vláda při hledání zdrojů v loňském roce přišla s nestandardním krokem: na sanování příjmové strany státního rozpočtu by se měly podílet firmy, které vydělaly na současné nepříznivé ekonomické situaci – tedy na drahých energiích a vysokých úrocích. Platit ji mají především energetické firmy a banky.
Podle představ ministra financí Zbyňka Stanjury jen finanční instituce, na něž se daň vztahuje, měly letos do eráru odvést navíc až 33 miliard. Už loni ale kritici takzvané windfall tax upozorňovali, že očekávání nejsou reálná. Banky podle nich nedosáhnou tak dobrých hospodářských výsledků, případně je kreativně přizpůsobí nové realitě a na dani odvedou mnohem méně.
Zprávy, které přicházejí letos na začátku roku z bankovního sektoru, tyto obavy potvrzují. Vyplývá to například z rozhovoru, který dal minulý týden agentuře Bloomberg generální ředitel ČSOB Aleš Blažek. Ten v interview odhadl, že letošní zisk skupiny se bude pohybovat na podobných úrovních jako loni – kolem 17,5 miliardy korun. Tato částka je přitom pod hranicí, na kterou se vztahuje nová daň.
„Věříme, že dopad mimořádné daně na ČSOB bude v letošním roce minimální, pokud vůbec nějaký,“ tvrdí v rozhovoru Blažek a dodává, že to bude platit pro většinu bankovních domů. „Snad s výjimkou bank, které se nedávno staly výrazně většími a ziskovějšími díky velké akvizici,“ upřesňuje šéf ČSOB v narážce na akvizici Equa bank, kterou koupila společnost Raiffeisenbank.
Jaké jsou důvody zklamání, které nejspíš správce eráru čeká? Podle Blažka měl ministr financí nereálná očekávání ohledně růstu zisků, který banky vykážou díky vysokým úrokovým sazbám. „Návrh vycházel z předpokladu, že by se zisky v bankovním sektoru v důsledku vysokých sazeb mohly snadno zdvojnásobit,“ vysvětluje Aleš Blažek a dodává, že skutečnost bude pro finanční sektor mnohem skromnější.
Podobné náznaky přicházejí i z dalších finančních domů, na něž nová daň cílí. „Komerční banka již v rámci prezentovaných výsledků za uplynulý rok uvedla, že dopad nové daně v roce 2023 bude omezený. Rovněž Moneta výrazně snížila předpokládaný souhrnný dopad mimořádné daně za období 2023 až 2025 z původních až dvou na jednu miliardu korun,“ upozorňuje analytik investiční společnosti Patria Finance Michal Křikava.
Výsledek snah Zbyňka Stanjury o nalezení „bezbolestného“ způsobu, jak získat pro stát vyšší příjmy, tak může dopadnout tristně. A sice že se v podstatě jediným významným plátcem nové daně stane polostátní společnost ČEZ.
