Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Nápad danit nadměrné zisky je stovky let starý, v nějaké podobě měla nebo má takovou daň řada evropských států. Ale nesmí se to s ní přehnat.
„Chyby nebývají na filmovém negativu vidět nebo vypadají zanedbatelně, dokud jej nedáme pod zvětšovák, pak je spatří každý.“ Tato slova nenapsal nějaký nadšený fotoamatér v dobách, kdy bylo zvykem trávit dlouhé hodiny s vývojkou a ustalovačem v temné komoře, ale před více než sto lety jistý Josiah Stamp, designér britské „excess profits duty“, daně z nadměrného zisku (EPD).
Stamp sice patřil k pionýrům, ale absolutní prvenství náleží tehdy neutrálnímu Dánsku, které daň zavedlo v květnu 1915, následováno rovněž neutrálním Švédskem. Tamní exportéři obchodovali s oběma stranami konfliktu, a tak pozornosti berních úředníků neunikly hezké peníze, jež vynášel export dánských potravin, případně švédské oceli do císařského Německa.
Nápad se zdaněním „nadměrných“ zisků se chytil, už v roce 1915 se přidala válčící Británie.
Alespoň napřímo totiž nepostihovalo obyvatelstvo, naopak bylo možné tvrdit, že jeho prostřednictvím se odčerpává „nadměrný“ zisk těm subjektům, které bohatnou na válce. Popravdě řečeno, úřady v tom viděly jeho hlavní přednost, tedy kromě získání fiskálního zdroje pro financování válečných výdajů.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
