Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Stát na mimořádných opatřeních zavedených kvůli vysokým cenám energií loni vybral zhruba šedesát miliard korun. Z toho 39,1 miliardy korun vynesla daň z neočekávaných zisků (takzvaná windfall tax) a 18,5 miliardy korun šlo do státního rozpočtu z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny.
Ministerstvo financí původně očekávalo inkaso z obou opatření celkem sto miliard korun, v srpnové predikci příjmů odhad snížilo na 64,5 miliardy korun s ohledem na vývoj cen energií.
Windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank výrazného zvýšení úrokových sazeb. Producenti energie navíc platí odvod z příjmů za dražší elektřinu než vládou stanovené prahy podle jednotlivých zdrojů energie.
Dominantně se na příjmech z windfall tax podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun. Podniky ve zpracovatelském průmyslu zaplatily 2,7 miliardy korun, těžební společnosti jednu miliardu korun a banky 700 milionů korun.
Výnos z mimořádných opatření sloužil k pokrytí nákladů spojených s cenovými stropy, které vláda loni stanovila pro ceny elektřiny a plynu s ohledem na jejich razantní růst. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tyto výdaje dosáhly 76,1 miliardy korun, saldo mimořádných příjmů a výdajů tedy skončilo v deficitu 18,2 miliardy korun.
Stanjura také doplnil, že v letošním roce bude stát v souvislosti s loňskými opatřeními na kompenzaci vysokých cen doplácet ještě dalších čtrnáct miliard korun. I v této souvislosti zatím nechtěl mluvit o tom, zda se zkrátí platnost windfall tax, která má platit ještě v letošním a příštím roce. Po vyhodnocení dopadu všech opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu na přelomu března a dubna chce ve vládě debatovat o budoucnosti daně. Vyloučil ale, že by platila i po roce 2025.
