Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Makáme? Pomoc v krizi je pomalá, stěžují si firmy

Z bilionu je vyčerpáno jen 63 miliard. Čtvrtina podnikatelů dala za pomoc vládě v průzkumu pětku

Makáme? Pomoc v krizi je pomalá, stěžují si firmy
Andrej Babiš | Tomáš Novák týdeník Hrot

Státní pomoc postiženým koronavirem se zadrhává. Ukazují to nejen čísla, ale i konkrétní zkušenosti firem. Kdy k nim dorazí premiérem slibovaných „tisíc miliard“, stále není jasné a zástupci byznysu se obávají, aby nebylo pozdě.

Sliby a záruky vlády, které mají Česku pomoci překlenout období krize, mají hodnotu 1 bilionu a 190 miliard korun. Z toho je přímá podpora 216 miliard korun, zbytek tvoří záruky na úvěry. Čísla jsou to veliká. A velmi pomalu se také naplňují. V závěru minulého týdne bylo proplaceno 63 miliard, což je zlomek celkové sumy. Přitom právě rychlost rozhoduje o tom, jestli bude pomoc účinná.

Analýza expertů platformy Rekonstrukce státu navíc ukazuje, že drtivá většina těchto peněz (celkem 924 miliard korun) je rozdělována v podpůrných programech s chybami, které brání jejich skutečně efektivnímu a co nejvíce transparentnímu vyplácení. Experti hodnotili, jestli programy někoho cíleně neznevýhodňují, jestli jsou pro veřejnost srozumitelné, jestli je minimalizován balík dokladů, který je třeba sehnat pro úspěšnou žádost a podobně. Nejhůře v hodnocení dopadl program Covid I.

Že data nevládní organizace nebudou úplně mimo realitu, potvrzují sami zástupci byznysu. Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) udělala velký průzkum mezi více než sto firmami s německým kapitálem v Česku. Daly vládě za realizaci podpůrných programů horší trojku, čtvrtina by dokonce dala vládě pětku.

Čtvrtina firem, které zažádaly o podporu, si stěžuje, že dorazila jen částečně, u 36 procent dokonce vůbec. „Ceníme si vlády za rychlé zavedení podpůrných programů. V našem průzkumu se však ukazuje, že se jejich realizace a efektivita bezpodmínečně a rychle musí zlepšit. Máme tu co dočinění s dosud nebývalým otřesem ekonomiky,“ říká výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer. 

Konkrétní zkušenosti ukazují výstupy průzkumu. „Stále se objevují háčky a skryté požadavky, které postrádají logiku,“ kritizuje průběh žádání o podporu jedna z firem. Jednotlivé vládní kroky jsou podle výpovědí firem příliš chaotické, často stylem pokus omyl, a zprostředkované informace částečně zmatečné.  

Vicepremiér Karel Havlíček chyby připouští, vláda podle něj není neomylná, řekl minulý čtvrtek v živém přenosu členským firmám ČNOPK. „Důležité je se z toho poučit, aby náraz v případné další vlně byl co nejmírnější,“ zdůraznil.

Krize se nevyhnutelně podepíše na letošních hospodářských výsledcích. Celých 92 procent firem očekává pokles obratu, nejčastěji ve výši do 25 procent. Téměř jedna z deseti dokonce počítá s propadem vyšším než 50 procent. Důvodem je kromě uzavření či omezení provozu především pokles poptávky, se kterým se potýká skoro 80 procent firem. Každou druhou pak postihlo rušení zakázek.