Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Přehled (snad) bude aneb Týden ve znamení realismu

Dodávat peníze co nejjednodušším způsobem (čili nebrat je na sociálních odvodech a daních) a sledovat, co se děje s oběhem peněz v české ekonomice – to byla první dvě doporučení ekonomů, včetně těch z NERVu, které česká vláda dostala. Aby ne: zabránit likviditní krizi je absolutní priorita v časech prudkého propadu ekonomiky způsobeného opatřeními proti covidu-19, včetně rozsáhlé uzávěry celých odvětví. A když nevíte, co se vlastně děje, jak máte reagovat?

Bohužel, systém statistiky na to nebyl postaven, nejčerstvější data o vývoji vkladů a úvěrů byl dosud publikován s měsíčním zpožděním Českou národní bankou v databázi ARAD. Tento týden ČNB zveřejnila přehled odkladů splátek a úvěrů poskytnutých v rámci programů Covid

Pravidelná aktualizace každý týden by měla poskytnout přehled o odkladech splátek a o úvěrech poskytnutých s využitím programů státní podpory. 

Po doplnění o údaje o čerpání ostatních programů, které zajišťují státní instituce (kurzarbeit, podpora živnostníků, odklady plateb daní a další úlevy), snad od příštího týdne dostanou úřady nástroj nezbytný pro včasnou a informovanou reakci hospodářské politiky. 

Kritiky za opožděnou reakci na ekonomické důsledky pandemie schytala vláda hodně a ze všech stran. Zejména proto, že ohlašovala obrovské částky, a skutečné finanční injekce byly na úrovni jednotek procent těch hausnumer. 

Navíc některá opatření fakt doprovázely až kafkovsky nastavené požadavky na dokladování (potvrzení o tom, že škola je skutečně zavřená, je asi nejnázornější příklad). Jiné byly tak nedostatečné, že uspokojily zlomek žadatelů (Covid 1, Covid 2 a Covid Praha). Dva nejmasivnější úvěrové programy s využitím záruk, Covid+ a Covid 3, které měly dodat postiženým podnikům úvěry v objemu stovek miliard, vlastně teprve začínají.

Takže když se jednou týdně položí na stůl tvrdá fakta, bude to podstatný krok kupředu. Navíc státní rozpočet, jehož další novelu vláda tento týden schválila, už počítá pro letošní rok se schodkem 500 miliard korun, a odpovídá tomu, co lze podle ekonomů realisticky očekávat.