Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Proč se musíme smířit s rozpočtem, který jen na účet jedněch kompenzuje rozhazování ve prospěch jiných
Státní rozpočet na příští rok prošel prvním hlasováním a směřuje ke schválení. Opozicí je vydáván za jakousi morovou ránu, která uvrhne národ do bídy a zmaru, zatímco voliči vládní koalice spolu s ekonomickými experty v lepším případě krčí rameny a považují rozpočtové hospodaření dál za neudržitelné a fiskální politiku své vlády za zklamání.
A těch 252 miliard, nebo přesněji 270 miliard, protože část investičních výdajů bude jako letos vyvedena k mimorozpočtovému financování do Státního fondu dopravní infrastruktury, je tristní výsledek.
Díky očekávanému hospodaření místních rozpočtů zdravotních pojišťoven a dalších fondů bude sice deficit celých veřejných financí pod vzývanými třemi procenty HDP, ale jen díky avizovanému oživení a z něj odvozenému vyššímu daňovému bonusu. Strukturální deficit se totiž ve skutečnosti sníží o pouhou desetinku procenta HDP.
Pro opozici by to byl snadný cíl kritiky, kdybychom neměli za sebou dva roky jejích návrhů, které by veřejné finance hodily do hluboké propasti. Takto můžeme konstatovat, že bychom to chtěli lepší, ale máme jen to, co jsme si zvolili, a alternativa, která se momentálně nabízí, je horší. Holt příště budeme muset vybírat u voleb trochu lépe.
Zatím se musíme smířit s rozpočtem, který na účet jedněch odčiňuje vládní rozdávání ve prospěch jiných. Prostě to výchovné pro důchodkyně a platy tisícovek v posledních dvou letech nově nabraných státních zaměstnanců někdo zaplatit musí.
Že to bude bolet o trochu více než všechny ostatní například majitele nemovitostí, kterým se zvedá daň, nebo odboráře, kterým se ruší daňová odečitatelnost odborářských příspěvků, byla, přiznejme si to, spíše loterie koaličních vyjednávání než nějaký hlubší reformní záměr. Nicméně třeba Kalousek to před dvanácti lety nedělal o moc jinak, ale výsledek byl přesvědčivější a fungoval skoro do covidové krize i v maláčovsko-babišovských vládách.
Od té doby se však mnohé změnilo. Zejména přesvědčení různých skupin obyvatelstva o jejich nároku na cizí peníze. Stali jsme se nárokovou společností, kde má každý nárok na cokoli, a současná vláda, bohužel, nebyla ochotna vést o limitech tohoto přístupu s veřejností otevřenou diskusi a jasně se postavit za změnu.
Naopak dál slibovala všechno všem. I to, co nemohla splnit a kvůli čemu je nyní popotahována a viněna ze lží, třeba v případě učitelských platů, které slibovala na úrovni 130 procent průměrné mzdy.
Příští rok se rozpočtové hádky povedou zase, i když žádné další škrty nebudou. Bude se chystat rozpočet na volební rok a to bývá drahé. Dražší, než si v současné kondici tato země může dovolit.
A tak to, co nyní schválí Sněmovna, si zaslouží přístup postarších pánů sedících u piva a komentujících půvab žen procházejících okolo hospodských oken známou sexistickou hláškou: „Viděl jsem hezčí a spal jsem s ošklivějšími.“
