Matteo Messina Denaro, šéf italské skupiny organizovaného zločinu Cosa Nostra, byl do začátku tohoto týdne členem pochybné globální smetánky nejhledanějších mužů světa. To skončilo v pondělí: italští policisté jej zatkli na lékařské klinice v sicilském hlavním městě Palermu. Stalo se tak třicet let poté, co se k tomu jejich předchůdci rozhodli. Denaro měl tehdy na krku obvinění z vraždy; soud jej posléze usvědčil a odsoudil in absentia.
Italská premiérka Giorgia Meloniová v reakci na zprávu o Denarově zatčení uvedla, že je to „velkým vítězstvím státu, který ukazuje, že se nikdy tváří v tvář mafii nevzdá“. Paradoxně její prohlášení potvrzuje, že organizovaný zločin je i v dnešní Itálii silným mocenským hráčem.
Dvakrát doživotí
Generál Pasquale Angelosanto, který vede protimafiánskou policejní jednotku, řekl, že Messina Denaro byl zatčen na soukromé klinice v Palermu, kde se léčil kvůli blíže nespecifikovanému zdravotnímu problému. Loni v září policie varovala, že Messina Denaro se sice skrývá, ale stále je schopen skupiny organizovaného zločinu řídit. Varování tehdy specificky zmínilo město Trapani na západě Sicílie a jeho okolí.
Denaro má odsloužit doživotní trest za podíl na vraždách protimafiánských vyšetřujících soudců Giovanniho Falconeho a Paola Borsellina v roce 1992. Kromě toho mu hrozí ještě další doživotní trest za účast na bombových útocích v Římě, Florencii a Miláně v roce 1993.
Messina Denaro je pouze nejčerstvějším z řady významných mafiánských bossů, kteří svůj boj se zákonem nakonec prohráli. Loni byl v Brazílii po 28 letech na útěku zatčen Rocco Morabito, tehdy druhý nejhledanější uprchlík v Itálii a vůdce mocné skupiny 'Ndrangheta z Neapole. Brazilci jej vydali do Říma.
Poslední v řadě
V roce 2006 policie zatkla šéfa Cosy Nostry Bernarda Provenzana po neuvěřitelných 43 letech pátrání. Provenzano měl přídomek Capo di tutti Capi, což v češtině zní nejlépe jako čápo di tutti čápi, šéf šéfů.
Italští státní žalobci obviňují Denara z organizace únosu dvanáctiletého chlapce Giuseppeho Di Mattea, jímž údajně chtěl v roce 1993 odradit jeho otce od svědectví proti mafii v jednom z tehdy probíhajících soudních procesů. Chlapec strávil v zajetí dva roky, než jej únosci podle obžaloby udusili. Jeho tělo měli poté rozpustit v kyselině.
Od roku 1993, kdy se Denaro dostal na přední místa italského žebříčku hledaných osob, se stal svého druhu celebritou. Společnost Netflix jej například prominentně zařadila do svého seriálu Nejhledanější na světě.
K Denarově pochybné slávě přispěl i případ z loňského září, kdy nizozemští policisté na mylnou žádost italských kolegů zatkli v restauraci v Haagu britského fanouška formule 1. Právě večeřel se svým synem a o své podobnosti s italským mafiánem neměl ani ponětí.
Sporný optimismus
Anna Sergiová, expertka na organizovaný zločin z University of Essex v jihovýchodní Anglii, řekla, že zatčení je milníkem v dějinách boje proti mafiím. „Znamená to uzavření toho všeho. Je to okamžik, který se zapíše do historických záznamů,“ citovala ji americká televizní stanice NBC News. „Messina Denaro byl posledním z asi pěti nebo šesti mužů, kteří ovládali Cosu Nostru, když byla na vrcholu svých sil. To znamená, že už nic podobného nezažijeme - to znamená konec té organizace, jak jsme ji znali.“
Organizace zvaná Cosa Nostra podle ní stále existuje a stále se podílí na praní špinavých peněz a vydírání. Je však podle ní pouze odvarem své bývalé podoby: postrádá politický vliv a ani obchodu s drogami nevládne s takovou jistotou jako před třiceti lety.
Optimismus ohledně úspěšnosti boje proti organizovanému zločinu však mírní některé faktory. Jedním z nich je míra ztotožnění organizovaného zločinu se státní správou, politickou scénou a legálním velkým byznysem. Meyer Lansky, jeden z finančně nejúspěšnějších amerických organizovaných zločinců, v rozhovoru s novináři v roce 1980, krátce před svou smrtí, řekl: „Organizovaný zločin nemá v téhle zemi budoucnost. Nač byste překračovali zákony, když si je můžete prostě napsat?“
