Při čtení zpráv o expanzi maďarské elektrárenské společnosti MVM má člověk dojem, že čte zprávy o skupině ČEZ před patnácti lety. Již loni MVM ovládlo rozvodnou síť NKM, vedle toho chystá stavbu dvou nových jaderných reaktorů a chce investovat na Balkáně. A k tomu všemu navíc koupilo největšího dodavatele zemního plynu v Česku.

MVM překvapivě porazila domácí uchazeče, jmenovitě KKCG miliardáře Karla Komárka a EPH Daniela Křetínského. Podle dohody oznámené v sobotu 11. července získá od současného německého vlastníka firemní skupinu Innogy Česká republika včetně klíčové obchodní společnosti Innogy Energie. Kupní cena se dle zdrojů z trhu pohybuje okolo 20 miliard korun. 

Těžko říct, zda je za tím čistě byznysová motivace, nebo velikášství premiéra Viktora Orbána, který si chce vedle rafinérské a plynárenské společnosti MOL vypiplat druhého národního energetického šampiona. Mimochodem, MOL je díky akvizicím čerpacích stanic Pap Oil, Agip a Lukoil již šest let dvojkou na českém trhu s pohonnými hmotami.

Růst v Česku i na Balkáně

Díky převzetí Innogy ČR maďarská energetická skupina skokově vyroste. „Tato akvizice pro nás představuje významný milník v naší rozvojové strategii v regionu střední a východní Evropy. Jako zkušený budoucí majitel, který se zavázal k dalšímu rozvoji celé skupiny, věříme, že tato transakce zvýší konkurenci na českém energetickém trhu,“ uvedl k akvizici generální ředitel firemní skupiny MVM György Kóbor.

MVM míří nejen do Česka. Nedávno uzavřela smlouvu o spolupráci se srbskou státní energetickou společností Elektroprivreda Srbije. Výsledkem dohody bude posílení linek na přenos elektřiny mezi oběma státy. MVM údajně patří mezi zájemce o odkup rumunských dceřiných společností Skupiny ČEZ. Ta zkouší prodat rozvodnou síť v regionu Oltenia i obří 600megawattový větrný park u pobřeží Černého moře.

Vedle toho již MVM stihla postavit na domácím trhu solární elektrárny o výkonu 150 megawattů; výhledově se chce dostat na 500 až 600 megawattů. Investuje také do rozvoje elektromobility a samozřejmě do stavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Paks. Tady je financování vyřešené – až 80 procent nákladů na výstavbu má poskytnout Rusko formou mezivládní půjčky.

Cílem této živelné expanze je pořádně MVM vykrmit, aby byla atraktivní pro zahraniční investory. Záměrem šéfů společnosti je vstoupit na burzu v roce 2022. Snad žádná velká byznysová transakce se v Maďarsku neobejde bez svolení premiéra Viktora Orbána. Vztah mezi MVM a premiérem dokládá třeba dění v závěru loňského roku. MVM tehdy od Orbánova dlouholetého známého Lőrince Mészárose koupilo uhelnou elektrárnu Mátrai Erőmű. Mészáros se zbavil zastarávající a prodělečné elektrárny a ještě inkasoval 17,4 miliardy forintů (1,3 miliardy korun). MVM plánuje uhelné bloky odstavit z provozu, nahradí je plynovou elektrárnou a solárními panely.

Orbánův muž v Aeru

Převzetí českého Innogy ze strany MVM je zajímavé i načasováním. Odehrálo se zhruba měsíc poté, co maďarský byznysmen András Tombor koupil 51procentní podíl ve výrobci cvičných a lehkých bitevních letadel Aero Vodochody Aerospace. Jedná se o vlivného zákulisního hráče a podnikatele, který se dosud zaměřoval hlavně na média a reklamu. Snad ani není nutné zmiňovat, že má blízko k Orbánově straně FIDESZ.

Zatímco transakce v Aeru je již vypořádána, energetická skupina Innogy Česká republika přejde do maďarských rukou po získání všech povolení, zřejmě před koncem letošního roku. Když to tedy shrneme, Maďaři získají významný vliv hned ve třech strategicky významných oborech české ekonomiky – ve výrobě vojenských letadel, v dodávkách elektřiny a zemního plynu a na trhu s pohonnými hmotami.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

David Tramba