Teplota v lisu rychle stoupá, až na vybraných místech překročí sto stupňů Celsia. Zanedlouho vyndá pracovník ze stroje několik lyží. Ještě před čtvrthodinou byly rozdělené na vrstvy, ale speciální lepidlo, lis a vysoká teplota z nich udělaly jeden celek. Je to sice stále polotovar, který se musí náročně doopracovat, ale právě tady v kližírně je srdce celé továrny, odkud se vozí hotové běžky, sjezdovky a další typy lyží nejen do tradičních lyžařských zemí po Evropě, ale také do Ameriky nebo Asie.

Na lyžích z Nového Města na Moravě jezdí rovněž reprezentanti několika zemí včetně Finska, Švédska nebo Itálie. Někteří z nich nebudou chybět ani na letošních Zimních olympijských hrách v Číně. Novoměstské lyže by si na stupně vítězů mohli vzít například kanadští reprezentanti v akrobatickém lyžování Marion Thénaultová nebo Lewis Irving.

Ostatně zájem o výrobky z nevelkého města na Vysočině je stále značný, a to nejen mezi profesionálními sportovci, byť se podnik stejně jako celé průmyslové odvětví vypořádává s dopady koronavirové pandemie. Chystá se dokonce razantní zvýšení výroby. „Stále máme vysoký převis poptávky,“ konstatuje generální ředitel podniku Vladimír Dušánek. Šéfuje firmě, jejíž loňský obrat dosáhl přibližně 270 milionů korun a která zaměstnává více než 250 lidí. Už třetím rokem nese název Kästle CZ, když tuto značku koupil český investor a lyžařský expert Tomáš Němec.

Od hrnce k továrně

Historie výroby lyží na Vysočině se začala psát na konci 19. století, kdy se fryšavský revírník Rudolf Gabessan přišel hostinskému Koskovi ve Studnických Pasekách pochlubit lyžemi, které si dovezl z ciziny. Hostinský si chtěl nechat podobná jezdící prkénka také vyrobit, obstaral si tvrdé dřevo a vydal se za truhlářským mistrem Adolfem Slonkem. Ten mu je skutečně zhotovil.

Ale nezůstalo jen u nich, Slonek ve výrobě pokračoval. Neměl k tomu ovšem vhodné příslušenství, a tak si pomáhal, jak se dalo. Když například jeho žena vařila v kuchyni brambory, napařoval špičky lyží v hrnci na plotně a pak je ohýbal na kole od vozu. V otcově lyžařské výrobě pak pokračovali jeho synové, Adolf Slonek mladší dokonce v roce 1910 testoval své lyže na vůbec prvních závodech v Novém Městě na Moravě.

Tehdy se ještě lyže zhotovovaly z jednoho kusu dřeva, což už je dnes nemyslitelné. „Jsou minimálně ze sedmi dílů,“ vysvětluje v prostorné hale se spoustou různě opracovaného dřeva marketingový manažer firmy Petr Kutal. K lyžím má coby bývalý reprezentant v severské kombinaci hodně blízko. Dodnes si ve volném čase rád připne na nohy běžky a vyrazí do krajiny. Ostatně milovníkem lyžování je rovněž majitel podniku Tomáš Němec i generální ředitel Vladimír Dušánek. „Jsem aktivní lyžař,“ říká Dušánek. „Svojí podstatou jsem čistý slalomář,“ dodává.

Právě kvalitní dřevo, materiál, který u výkonných lyží dodnes nebyl ničím překonán, je základním stavebním „kamenem“ špičkových lyží z Nového Města na Moravě. Pro sjezdovky se jádro skládá z různých typů kvalitních dřev, jako jsou buk, jasan a topol, pro běžky se často používá exotická pavlovnie, která se dováží z Číny. Je to rychle rostoucí dřevina, která připomíná balzu, jejíž použití je také možné, ale méně časté. Pod okny ředitelovy kanceláře je zrovna vyskládáno několik řad palet topolového dřeva, které brzy poslouží k výrobě dalších lyží. „Každé dřevo, které dovezeme, ale tady musí nejprve jeden až dva roky stát, než ho začneme zpracovávat,“ říká Petr Kutal. Novoměstská továrna používá jako jedna z mála firem v oboru šetrnější systém dvoustupňového sušení dřeva, nejdříve přírodně na volném prostranství a následně úpravou v klimatické komoře.

Unikátní technologie

Vedle kvalitního dřeva na jádra výkonných lyží si podnik u sjezdovek zakládá ještě na dalších dvou technologických vychytávkách. Tou první jsou speciální kovové pásy vyrobené z titanalu, což je směs hliníku a titanu. Vytváří se z něj takzvaný torzní box okolo dřevěného jádra a při ostré jízdě brání tomu, aby se lyže kroutila.

„Některé světové značky sice také udávají, že titanal používají, ale častokrát jen v jedné vrstvě, což nemá na chování lyže tak žádoucí vliv jako v našich výrobcích, kde je titanal pod jádrem i nad ním,“ vysvětluje ředitel Dušánek. Třetí klíčovou technologickou vychytávkou je speciálně odlehčená špička sjezdové lyže, takzvaný HollowTech, který až o třicet procent snižuje vibrace a podporuje kontakt lyže s podložkou, takže lyže jsou pak ovladatelnější, rychlejší, stabilnější a přesnější v oblouku. „Vidíte?“ ukazuje Dušánek na špičky lyží opřené v zasedací místnosti vedle své kanceláře. Lyže tam mají ve špičce viditelnou vejcovitou „propadlou“ plochu. Právě v tomto místě jsou těžké a pro funkci lyží nepotřebné vrstvy vystřižené.

Pro profesionální lyžaře, reprezentanty a lyžařské experty se ale lyže ještě různě speciálně konstrukčně a mate­riálově doupravují, včetně úprav skluznic, posunuje se vázání nebo se přidává na tvrdosti. Pro každý typ sněhu jsou zapotřebí jiné páry. Běžkaři mají běžně desítky párů. „Lyže pro závodní použití pro konkrétního sportovce se vychytávají několik měsíců,“ konstatuje Vladimír Dušánek. Přímo v Novém Městě na Moravě funguje vývojové oddělení společnosti pro běžky, v rakouském Hohenemsu zůstalo vývojové centrum pro alpské disciplíny.

Objevené backcountry

Vedle tradičních běžek a sjezdovek se v Novém Městě vyrábějí rovněž speciální lyže například pro akrobatické lyžování, jízdu v boulích, skoly, ale také třeba kolečkové lyže na léto. Právě lyžování na kolečkách už je dnes samostatná sportovní disciplína a některé země včetně Itálie nebo Norska mají již dva oddělené reprezentační týmy – jeden na zimu, druhý na léto.

Nástup koronavirové pandemie v roce 2020 měl zásadní dopad na sjezdové lyžování, protože prakticky všechny areály po celé Evropě byly zavřené. Hodně to pocítila právě i novoměstská fabrika, protože razantně opadly objednávky nejen z obchodní sítě, ale i z půjčoven lyží.

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

„Na druhou stranu pandemie pomohla lidem objevit běžkové lyžování a také lyže kategorie backcountry,“ říká Dušánek. V době nejpřísnějších proticovidových opatření byl poměr prodávaných běžek a sjezdovek přibližně 80 : 20, teď se kyvadlo přece jen o něco vrátilo na poměr zhruba 60 : 40, stále ještě ve prospěch běžek a právě backcountry lyží.

Backcountry je vlastně jakýsi levnější skialpinismus. Jde o disciplínu velmi populární v severských zemích, USA a Kanadě, ale teď tato aktivita dorazila i do českých krajů. Lyže na backcountry jsou o něco širší než klasické běžky, ale užší než sjezdovky a často mívají kovovou hranu. Umožňují totiž jezdit i mimo upravenou stopu, a tak se s nimi může lyžař či turista vydat třeba na louku nebo do lesa. Nezřídka jsou doplnitelné stoupacími pásy. Výhodou je, že na lyže typu backcountry se může postavit i absolutní nelyžař v jakémkoli věku a třeba se s nimi i jen projít v zasněžené krajině.

Zásadním covidovým dopadem pro novoměstskou lyžařskou továrnu je razantní zdražení všech vstupních materiálů až o patnáct procent. „Podražilo téměř všechno, a navíc se prodloužily dodací lhůty,“ říká ředitel Dušánek. Zatímco před covidem měli nasmlouvaný materiál do šesti týdnů, teď to trvá klidně i šest měsíců.

Problémem je rovněž stoupající cena energií a také zvýšený počet zaměstnanců v dlouhodobé pracovní neschopnosti – před pandemií mělo zdravotní neschopenku v průměru šest až dvanáct pracovníků denně, teď je to běžně několik desítek kvalifikovaných pracovníků. „Máme trvale podstav tak okolo deseti až patnácti lidí,“ konstatuje Vladimír Dušánek.

Vzhledem k chystanému rozšíření výroby v nové hale by firma potřebovala nabrat tak čtyřicet lidí. Obdobně jsou ale na tom také jiné podniky v regionu, takže v následujících měsících lze mezi nimi očekávat přetahovanou o každého schopného pracovníka. Novoměstská společnost Kästle CZ je potřebuje stůj co stůj. „Už se tam začínají navážet stroje,“ dodává manažer Kutal. 

České Kästle

Někdejší spolumajitel gumárenské skupiny ČGS Tomáš Němec zásadním způsobem rozšířil své působení v lyžařském byznysu zkraje roku 2018. K tuzemskému výrobci lyží Sporten, kterého získal v roce 2017, přikoupil slavnou značku Kästle. Detaily obchodu tehdy ani jedna strana nekomentovala. „Jsem rád, že se Kästle stane součástí mé skupiny a společně posuneme firmu na další úroveň. Vidím obrovský potenciál značky Kästle a jejího týmu,“ uvedl Němec. Historie firmy Kästle sahá až do roku 1924.

270 mil. korun byl přibližný loňský obrat firmy Kästle CZ.

Lyžařská mekka Vysočiny

Nové Město na Moravě není spojeno pouze s výrobou lyží, ale je také významným lyžařským střediskem, které je známé především díky závodům v běhu na lyžích a biatlonu s centrem ve Vysočina Areně. Amatérským sportovcům zase slouží až 200 kilometrů upravených tras, na Harusově kopci je rovněž 550 metrů dlouhá sjezdovka s převýšením 110 metrů. Okolí Nového Města se tak každoročně stává lyžařskou mekkou Vysočiny. Letos zde byl vyhlášen Rok lyžařů, který má mimo jiné seznámit veřejnost s historií výroby lyží nebo s tím, jak lyžování ovlivnilo život místních obyvatel. V létě se zde například otevře nová naučná stezka Lyžníci na Novoměstsku.

Historické milníky

1896

Revírník Rudolf Gabessam z Fryšavy si v devadesátých letech pořídil ze zahraničí první ski. Známý truhlářský mistr Adolf Slonek pak podle jejich vzoru začal lyže vyrábět a zahájil tradici trvající dodnes.

1918

Odstartoval velmi rychlý rozvoj výroby lyží, vzniklo několik řemeslných dílen.

1950

V Praze byl založen národní podnik Sport, který sdružil výrobce sportovního nářadí.

1956

Výrobky závodu v Novém Městě na Moravě dostaly mezinárodně registrovanou značku Artis, používanou do té doby na tenisové rakety.

1957

První export dětských lepených lyží do Norska.

1962

Jako první na světě byly vyrobeny laminátové běžky Artis Sapporo s umělohmotnou skluznicí.

1975

Československý reprezentant Karel Kodejška se stal mistrem světa v letech na lyžích s lyžemi Artis Sokol.

1991

Privatizace podniku, posléze vznikla společnost Sporten.

1993

Miroslav Jakeš jako první Čech dobyl na lyžích Sporten severní pól.

1999

Jan Lesák a Martin Bauer pokořili na novoměstských lyžích světový rychlostní rekord v tandemovém rychlostním lyžování výkonem 195,65 kilometru v hodině.

2002

Na olympiádě v Salt Lake City získal Aleš Valenta zlatou medaili v akrobatickém lyžování na lyžích Sporten.

2016

Radek „Raketa“ Čermák na lyžích z Nového Města posunul vlastní světový rychlostní rekord na běžkách. Nový zápis v Guinnessově knize rekordů měl hodnotu 156,182 kilometru v hodině.

2017

Novým vlastníkem firmy Sporten se stala investiční skupina Consillium Private Investment, jejímž majitelem je velký příznivec a lyžařský expert Tomáš Němec.

2019

Název společnosti se mění na Kästle CZ, a novoměstská fabrika se paralelně stává hlavní výrobní základnou pro rakouskou lyžařskou legendární značku Kästle, která od roku 2018 patří stejnému majiteli, Tomáši Němcovi. Lyže značky Sporten na trhu zůstaly a mají vlastní sortimentní řadu.

2021

Začala výstavba nové haly spojená s modernizací výroby.