Leonid Brežněv: Bůh nám neúspěch neodpustí

Profimedia.cz

Leonid Brežněv: Bůh nám neúspěch neodpustí

Na tento pátek připadá 52. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Experimentální rubrika Tardis proto zavítala ke kremelské nekropole, aby vyzpovídala sovětskou mocenskou jedničku z roku 1968, Leonida Iljiče Brežněva

Daniel Deyl

Daniel Deyl

redaktor

Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Sovětští lidé na tom byli materiálně lépe a duchovně byli bohatší.

Miliony a miliony sovětských lidí všech národů a etnik převzaly internacionalismus – jenž byl kdysi ideálem pouhé hrstky komunistů – jako své hluboké přesvědčení a normu svého jednání. To byla skutečná revoluce, jejíž význam by bylo obtížné přecenit.

Když se vnější i vnitřní síly nepřátelské vůči budování socialismu snaží otočit vývoj té které socialistické země ve směru obnovy kapitalistického systému, když socialismus sám je v té zemi ohrožen – pak už to není jen problém lidu té země, nýbrž problém všech socialistických zemí.

Jistě. My komunisté jsme vždycky viděli národní otázku prizmatem třídního boje. Věříme, že výsledek tohoto boje musí být vždy v zájmu revoluce a socialismu. Je to ten nejlepší způsob, jak zbavit národy útlaku.

Bůh nám neúspěch neodpustí.

Jak víte, nejsem pisálek, jsem stranický funkcionář. Ale jako každý komunista i já jsem mobilizován stranickou propagandou.

Jak už podotkl soudruh Molotov, u svobodných voleb je ta potíž, že nikdy nevíte, jak dopadnou.

Naše vojenské provázání s národy, které stále musejí vést ozbrojený boj proti kolonialistům, představuje významný prvek naší linie jednání v mezinárodních záležitostech.

To my jsme pro demontáž zahraničních vojenských základen. Jsme pro snížení stavů ozbrojených sil a jejich výzbroje v oblastech, kde je vojenská konfrontace obzvlášť nebezpečná, především ve střední Evropě. Ať nás jinak rozděluje cokoli, Evropa je naším společným domovem. Po staletí jsme byli spojeni společným osudem, stejně jako jsme jím spojeni dnes.

Nic není praktičtějšího než dobrá teorie.

Neměli bychom sami na sebe házet špínu.

Věřte mi, že až naše rakety zničí čínská jaderná sila, nebudou mít Američané mnoho času na rozhodování, jestli chtějí raději bránit své čínské spojence, nebo vést s námi mírovou koexistenci.

Člověk sedí celý den u stolu a chuť k jídlu stojí celý den vedle něho. „Pryč s tebou,“ říkám jí. Ale soudruh Apetit se ode mne nehne ani o kousek.