Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Kyjev se zlobí. Paříž dodává zbraně Arménii, která spolupracuje s Ruskem

Ukrajině se nelíbí, že Francie posílá zbraně do Arménie, která s Kremlem udržuje velmi přátelské vztahy. Ukrajinská média upozornila na to, že si Jerevan objednal padesátku obrněných vozidel. Kyjev se obává, že část vojenských dodávek skončí v Rusku, které je použije ve válce.

Kyjev se zlobí. Paříž dodává zbraně Arménii, která spolupracuje s Ruskem
Arménští vojáci na cvičení v Rusku v roce 2021, ilustrační foto | Shutterstock.com

Zbraně, jež mají sloužit Arménii v konfliktu s Ázerbájdžánem, mohou nakonec skončit na ukrajinské frontě. Alespoň tak to vidí ukrajinská vojenská rozvědka. Paříž totiž Jerevanu slíbila dodávky zbraní, jako jsou obrněné vozy nebo protiletadlový raketový systém Mistral.

Přitom jde o zbraňové systémy země NATO, jež by mohly skončit v ruských rukou. Paříž udržuje s Arménií dobré vztahy i díky početné arménské diaspoře, jež žije ve Francii. 

Ukrajinská vojenská rozvědka se obává, že stejný typ zbraní, který Francie dodává na Ukrajinu, skončí také u ruských okupantů, což by pro ukrajinské obránce mohlo znamenat komplikace.

Vojenská spolupráce mezi Paříží a Jerevanem nabrala na intenzitě poté, co  arménský ministr obrany Suren Papikyan loni v září navštívil Francii.

Americký časopis Global Security Review upozornil na „proarménskou rétoriku prezidenta Macrona“, jež povede k dohodě o protiletecké obraně a dodávkách systémů Mistral. Ty by měly dobře sloužit proti dronům, které dostává z Turecka Ázerbájdžán.

Že se Paříž snaží zvýšit vojenský vliv na Arménii, dokládá i to, že byla na francouzském velvyslanectví v Jerevanu zřízena vojenská mise s vojenským atašé.

Na druhou stranu stoupá kritika toho, že se Arménie, ale i další postsovětské země stávají stále častěji důležitými logistickými centry pro dodávky zboží, včetně vojenského materiálu, do Ruska. V posledních dnech se i Evropská komise snaží dohodnout s členskými zeměmi EU na dalším balíčku protiruských sankcí, který by Kremlu ztížil obcházení sankcí přes třetí země. 

Také americký list The Washington Post napsal, že je třeba, aby Spojené státy s Evropskou unií lépe koordinovaly sankční politiku, aby Kreml nemohl i nadále financovat a vést válku, která trvá již více než patnáct měsíců.