Hned několik úřadů na konci minulého týdne oznámilo, že se staly terčem masivního kybernetického útoku. Hackeři se podle ministryně práce Jany Maláčové zaměřili na servery „jejího“ ministerstva a České správy sociálního zabezpečení. Podobný problém hlásil i pražský primátor Zdeněk Hřib.

Podle všeho tento útok nakonec nebyl úspěšný. Jde ale o jasný důkaz, že loňský atak na nemocnice v Benešově a Brně, který je vyřadil z provozu a způsobil škody za více než sto milionů korun, nebyl ojedinělou událostí.

„Nárůst kybernetických útoků během pandemie je skutečně skokový. Počty rostly už i v minulých letech – s tím, jak se digitalizuje společnost, logicky to produkuje víc incidentů. Loni se k tomu přidal ještě přechod mnoha dalších lidí do online světa a mnohé organizace a firmy na to nebyly připravené,“ potvrzuje šéf Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka.

Právě organizace, kterou vede, má být stěžejním prvkem obrany státu proti internetové kriminalitě. Od loňska například pracuje na lepším zabezpečení nemocnic. Zatímco loni útoky způsobily „jen“ materiální škody, letos by vzhledem k přehlcení většiny zdravotnických zařízení měly nejspíš už skutečně fatální dopady.

Připravenost nemocnic i dalších státních organizací a úřadů na hrozby z internetu podle Řehky není dostatečná. „Už loni jsme na to napnuli veškeré naše úsilí. Dostali jsme i zadání od vlády a premiéra, čili je to pro nás priorita číslo jedna. Začali jsme komplexní audity ve zdravotnických zařízeních,“ popisuje přijatá opatření. Mnoho let zanedbávaný problém ale podle něj není možné vyřešit za pár měsíců.

Více o tom, na jaké oblasti se internetový zločin orientuje v době pandemie, jaké za tím stojí motivy nebo co pro zabezpečení nejčastějších cílů dělá NÚKIB, se dočtete v rozhovoru s Karlem Řehkou v aktuálním vydání týdeníku Hrot.