Jaderný projekt Natrium má být dalším počinem, jak zabránit globálnímu oteplování a změnám klimatu. Stojí za ním společnosti, které vlastní miliardáři Bill Gates a Warren Buffett. Část odborníků a zástupců ekologických organizací se ale obává, že takový projekt pouze odvede část investic mimo oblast obnovitelných zdrojů a v konečném důsledku nepovede k efektivnímu snižování emisí uhlíku. 

Gatesova firma TerraPower a Buffettova energetická firma PacifiCorp se v září 2020 spojily, aby spustily vývoj modulárního reaktoru, který je chlazený roztaveným sodíkem. Pro komerční využití by měl být připraven okolo roku 2030. Pilotní elektrárna bude stát ve Wyomingu na místě bývalé uhelné elektrárny. Instalovaný výkon má dosahovat 345 megawattů a k tomu má být postaven i zásobník tepla, který může celkový výkon zdroje krátkodobě zvýšit až na 500 megawattů.

O modulárních reaktorech se v posledních letech hovoří jako o vhodném doplňku při budování obnovitelných zdrojů energie právě v období, kdy může produkce ze zelených zdrojů kolísat, nebo se dokonce zastavit. „Myslíme si, že Natrium změní energetický sektor,“ sebevědomě prohlásil zakladatel firmy Microsoft. Sodíkové reaktory mohou nahradit uhelné a plynové elektrárny, doufají oba světoznámí investoři. Bidenova administrativa prosazuje, aby do roku 2035 byla dekarbonizována americká energetika, takže v tom vidí příležitost, jak na americkém trhu uspět. 

Jen za miliardu dolarů

TerraPower už získala od amerického ministerstva energetiky osmdesát milionů dolarů (1,7 miliardy dolarů), aby vyvíjela technologie, jež umožní přeměnit americkou energetiku na bezemisní zdroje. Pilotní sodíková elektrárna by měla stát asi miliardu dolarů (22 miliard korun). Stavba má trvat sedm let. Náklady na konvenční jadernou elektrárnu o dvou blocích se v Americe pohybují okolo 25 miliard dolarů (543 miliard korun) a stavba trvá podstatně déle, zdůrazňují příznivci této technologie. 

I tak je projekt Natrium řadou lidí zpochybňován. Antony Froggatt z prestižního londýnského institutu Chatham House varuje, že reaktor o výkonu 350 megawattů není tak malý, aby mohl být používán jako zmenšená verze stávajících bloků s tím, že se vyrobí levněji v továrně a pak se odešle na místo určení. Proto také zpochybňuje finanční výhodnost výstavby, jak autoři projektu tvrdí. Nutno ale říci, že Froggatt je dlouholetým kritikem jádra, začínal v hnutí Greenpeace jako šéf kampaní proti jádru.

Kritici: Jádro je riskantní

Jaderného novátorství se obává také klimatolog a geofyzik Michael Mann z Pensylvánské státní univerzity, kde se věnuje výzkumu atmosféry. Bill Gates neustále snižuje význam osvědčené a bezpečné technologie obnovitelných zdrojů energie při dekarbonizaci ekonomiky, tvrdí. A podporuje „riskantnější technologie“, jako je geoinženýrství a jaderná energie, zlobí se vysokoškolský pedagog. Nové projekty v oblasti jaderné energetiky považuje za nebezpečné, protože to společnost odvádí od obnovitelných zdrojů. 

Novou verzi sodíkového reaktoru s možností akumulace tepla naopak chválí Charles Forsberg z vyhlášeného Massachusettského technologického institutu, jenž se specializuje na jaderný výzkum. Podobné zásobníky tepla mají i některé fotovoltaické systémy, upozornil. Projekt Natrium má výborné předpoklady nahradit uhelné a plynové zdroje, protože může měnit ve špičce výkon dodávané elektřiny do sítě. Jaderné technologie považuje za ideální řešení pro výrobu tepla bez produkce uhlíku. 

Jan Haverkamp z Greenpeace zase zpochybňuje, že by menší jaderné reaktory měly zásadní vliv na snižování produkce uhlíku. Aby bylo možné efektivně snižovat emise, musely by se postavit stovky nových reaktorů. Na to je ale podle něj už pozdě, navíc by to stálo zbytečně mnoho prostředků.

Navíc palivo ze sodíkových množivých reaktorů je noční můrou pro všechny odborníky na šíření jaderných zbraní. „Gatesovy myšlenky jsou přímo nebezpečné,“ přisadil si. Myslí si, že termín 2030 není pro komercionalizaci nových reaktorů reálný. Rovněž biogeochemik Robert Howarth z Cornellovy univerzity zdůraznil, že solární i větrná energie je mnohem levnější. Gatesův a Buffettův reaktor považuje stále za pouhý experiment.

Nicméně v politické rovině má jádro v Americe budoucnost. V rámci nově schváleného amerického zákona na podporu infrastruktury ve výši 1,2 bilionu dolarů, což je považováno za významný úspěch Joea Bidena, se pamatuje i na rozvoj jaderné energie. Z federálního rozpočtu má šest miliard dolarů (131 miliard korun) putovat na modernizaci a na prodloužení životnosti stávajících jaderných zdrojů. Spojené státy mají nyní v provozu 93 jaderných reaktorů.