Zdravotnictví v propasti. „Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Že sociální sítě ovládá progresivní levice? Nesmysl, velká část influencerů je pravicová

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Celý článek
0

Konec velké myšlenky

Dnes je Turecko velké, Řecko malé a Smyrna se jmenuje Izmir. Stačí se podívat do historie a je hned jasné, proč se Řekové s Turky mají tak „rádi“

Konec velké myšlenky
Chvalozpěv na svobodu napsal řecký básník Dionysios Solomos v roce 1823 uprostřed bojů s Turky. Nikolaos Mantzaros ho později zhudebnil a v roce 1865 se stal řeckou hymnou. | Profimedia.cz

Když velmoci donutily Turky právě před 100 lety podepsat v Sevres mírovou smlouvu, Mustafa Kemal zuřil. „Ještě poznají, že jsme stejně dobří jako oni, a budou muset s námi jednat jako rovný s rovným. My nikdy hlavu neskloníme a budeme bojovat třeba do posledního muže, až jim tu jejich civilizaci omlátíme o hlavu,“ pronesl muž, který si později nechal říkat Atatürk neboli Otec Turků. Jím ovládané – v Ankaře sídlící – Velké národní shromáždění smlouvu promptně odmítlo a členy cařihradské turecké vlády prohlásilo za vlastizrádce.

Vlastně se takové reakci není co divit. Podpis sevreské smlouvy (šlo o jednu z mírových smluv s poraženými státy první světové války) byl pro Turky naprostou katastrofou. Z celé někdejší osmanské říše jim zbyla ani ne třetina, rázem přišli o všechny arabské i evropské provincie, Cařihrad i úžiny spadly pod mezinárodní kuratelu, Řekové si měli ukrojit Smyrnu s širokým zázemím, na východě se rodila Velká Arménie (o rozloze dvou Českých republik), a to se ještě uvažovalo o autonomním Kurdistánu.

Pro Řeky byla naopak smlouva dávno splněným snem, jenže to nakonec celé dopadlo jinak; přesně v duchu výroku bývalého francouzského prezidenta Raymonda Poincarého, který smlouvu ze Sevres označil za „snadno rozbitný porcelán“. Turecko je dnes velké, Řecko malé, Smyrna se jmenuje Izmir a Evropané se létají „plážovat“ na turecké a nikoli řecké maloasijské pobřeží.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit