Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Komentář: Potřebujeme Marshallův plán pro české školství

Pandemie nám o českém školství řekla mnohé. Jednoznačně se ukázalo, že jej vlastně nikdo neřídí.

Komentář: Potřebujeme Marshallův plán pro české školství
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Ministr školství se za dva měsíce největšího šoku a krize, kterým kdy školství muselo projít, objevil párkrát na tiskovce vlády a párkrát v televizi. Očekával bych od ministra to, co každý z nás, kteří řídíme firmy nebo organizace, musíme dělat dennodenně. Jít příkladem, projevit leadership, popsat výzvu, která je před námi, motivovat, definovat plán a připravit jeho exekuci. To se bohužel nestalo a už se to ani nestane.

Nejedná se ovšem ani tak o selhání jednotlivce, nýbrž o selhání architektury celého našeho systému, která se musí naprosto zásadně změnit, jinak budeme mít v 21. století docela zásadní průšvih. Proč? Myslíte si, že ministerstvo školství má schopnost nebo i pravomoc „řídit“ školskou soustavu? Nemá, protože zřizovatelem škol jsou obce a kraje. To znamená, že školy jsou vlastně rukojmím volených politiků. 

Logika ze severu

Já řídím vzdělávací skupinu, která provozuje mimo jiné síť čtyř škol. Představte si mě jako takového malého ministra školství. Má práce spočívá v definování cílů a strategie. Naše síť škol má svého ředitele, který je nadřízeným všech čtyř ředitelů a ředitelek. Jeho úlohou je dennodenní operativní řízení celé sítě, supervize toho, že se dodržuje koncepce, strategie a cíle, které jsme si definovali. Potom máme konkrétní ředitele, kteří řídí své jednotlivé školy a díky podpůrné struktuře mnoha různých centrálních oddělení, kterou jsme kolem naší sítě vytvořili, tráví naprostou většinu svého času pedagogickým vedením škol a ne papíry, provozem budovy a tak dále. Může tak fungovat státní školství?

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit