Různé analytické týmy nyní publikují data vysvětlující sněmovní volební výsledky. Ty vyjasňují okolnosti a důvody špatného výsledku pirátsko-starostovské (ne)koalice. Říkají zhruba toto. Na konečném výsledku „PirSTAN“ se elektorát Pirátů a elektorát Starostů podílely zhruba stejně. První i druzí dodali jen něco málo přes sedm a půl procenta hlasů. 

Publikovaná čísla zároveň vcelku hodnověrně ukazují, že samostatná kandidatura Pirátů, a především STAN by oběma uskupením přinesla mnohem lepší výsledky.

. 

Bez nadsázky můžeme konstatovat, že Starostové by bez Pirátů dosáhli takřka stejného výsledku jako celá koalice! S více než čtrnácti procenty by byli druhou nejsilnější samostatnou stranou. Neztratili by více než 200 tisíc voličů, kteří přešli ke koalici Spolu, několik desítek tisíc občanů, již dali přednost Babišovi, a dalších několik desítek tisíc voličů, kteří volili Přísahu, ČSSD a jiné strany. Samozřejmě ani nemluvě o desítkách tisíc potenciálních voličů, kteří zůstali sedět doma. 

Jenže je také otázkou, zda by při takovém výsledku dosáhli na současných 33 mandátů. 

A opačně. Jenom sedm a něco procent, které přidali do společného výsledku Piráti, je velkým neúspěchem. Ještě větší katastrofou jsou ale pouhé čtyři mandáty, jež ohrožují celou stranu. 

Kdyby Piráti kandidovali sami, získali by sice méně než devět procent, udrželi by však mnohem větší počet mandátů, než mají nyní. Odhadem tak o patnáct. 

Takže tu máme jeden velký paradox: pirátským voličům volební koalice vadila méně, ale Piráti na ní prodělali, zato voličům STAN lezla krkem, ale Starostové na ní vydělali. 

Silácká slova představitelů STAN ve stylu koalice nikdy více jsou proto jen plesknutím do vody. Naopak od Pirátů znějí autenticky. 

Vinné oběti

Oba koaliční partneři se na špatném výsledku podíleli stejně. Nedokázali vytvořit společný brand ani věrohodné poselství svého spojenectví. Nepřesvědčili nespokojené voliče, že jsou reálnou alternativou dosavadního vládnutí. Kompromisem se zbavili svých nepostradatelných atributů. Piráti se zřekli své vlajky a s ní i takřka všeho, co na nich bylo sexy. STAN zase ztratil svou schopnost soupeřit o pravicové voliče. Nijak zvlášť nezabodovali v žádné významné voličské skupině.

Ale především, samostatně ani společně nenalezli žádnou účinnou zbraň proti drsným, až hulvátským útokům Andreje Babiše a Tomia Okamury. 

Navíc ani Vít Rakušan, působící v debatách lépe než Ivan Bartoš, nezabránil tomu, že to byli Starostové, kdo ztratil daleko více voličů než Piráti. 

Nevyhnutelně se tak dostavil legendární band wagon effect. A tak na vůz se Spolu bandem Petra Fialy na poslední chvíli nastoupilo enormní množství původních stanařsko-pirátských pasažérů, toužících zažít opojný pocit vítězství.