V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Zjistit, co psaly české noviny o vlasovcích po skončení války, je docela fuška, protože se o nich skoro nic nepsalo. A pokud přece, tak většinou jako o zrádcích a padouších.
Jednu z prvních zmínek o vlasovcích, lze najít 9. května 1945 v brněnském (Brno bylo osvobozeno už 26. dubna) deníku Slovo národa, který patřil národněsocialistické straně. Hrdiny krátkého článku Příklad spolupráce s Rudou armádou (na stránce vlevo dole) jsou rudoarmějci, tajný policista Ruda Balák z Brna-Řečkovic a „zrádný oddíl vlasovců“, který se pokusil přepadnout sovětskou hlídku. „Došlo k ostré přestřelce, za které byli zrádní vlasovci na hlavu potření. Sovětské hlídce přiskočil na pomoc policista Balák, který sám zastřelil, pět nepřátel. Jeho hrdinský čin je hoden uznání za statečnost, o které se v Brně přítomní zástupci Rudé armády vyslovili pochvalně,“ stojí v textu, který s různými obměnami uveřejnilo několik dalších novin.
Různých, čistě negativních, článků – ve kterých se píše o zradě vlasovců, o tom, že zasahovali proti partyzánům, případně, že někoho odvlekli do zajetí – se dá v poválečných novinách najít ještě několik. Pokaždé ale jde o krátké noticky na zadních stranách novin.
Rychle se v tisku odbyla také pomoc vlasovců pražskému květnovému povstání. Většinou o ní noviny v prvních poválečných měsících nepsaly vůbec, a velmi stručný byl i místopředseda České národní rady (a později jeden z mužů „pražského jara“) Josef Smrkovský, když na začátku června 1945 uspořádal na v Praze na Smíchově tiskovou konferenci.
Národněsocialistické Svobodné slovo v článku Povstání provedl lid Smrkovského líčení rozsáhle reprodukovalo, ovšem na vlasovce mnoho místa nezbylo. O pomoc je podle komunisty Smrkovského požádaly jisté „nekontrolovatelné skupiny“ volně spolupracující s Českou národní radou a „na základě výzvy rozhlasu Vlasovova vojska přišla do Prahy a zasáhla do bojů“.
Poté už se noviny věnovaly jednáním vlasovců s Českou národní radou a následnému rozkolu: „Výsledkem toho bylo, že se vlasovci stáhli z boje. Při tom vzali s sebou i zbraně, které byly společné dobyty na Němcích.“
Ještě stručnější byly lidovecké noviny Národní obroda, které Smrkovského výroky o vlasovcích „schroustaly“ do jednoho rozvitého souvětí: „Pokud se týče vlasovců, česká Národní rada se od nich politicky distancovala a jejich prostředníku prohlásila, že proti jejich účasti v pražském boji není sice námitek, že však veškeré vojenské operace musí býti koordinovány a že jakékoli jednání s nepřítelem si vyhrazuje česká Národní rada.“
Pořádně prohledat noviny z několika poválečných měsíců by trvalo týdny, a tak výše představené minipátrání nelze přeceňovat, přesto je těžko k uvěření, že jedinou zmínku o tom, jak konkrétně vlasovci Praze pomohli, našel autor tohoto článku v obskurním jihlavském komunistickém plátku nazvaném Kladivo a Srp. Ono jedno jediné souvětí publikované 20. května 1945 zní takto: „V pondělí přicházejí do západní Prahy první oddíly Vlasovců, dobývají letiště v Ruzyni a kasáren v Motole a táhnou na pomoc vnitřní Praze.“
Opravdu nejde akceptovat s kým se vlasovci proti Stalinovi spojili, ale pomník v Praze si za svoji pomoc a desetiletí trvající mlčení zaslouží.
