V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Návrh německého kancléře Scholze na rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v EU je důkazem, že se opravdu vůbec nepoučil.
Normální člověk se špatnými zkušenostmi učí. Dítě, které si spálí ruku o rozpálená kamna, na ně příště nesáhne, ani když jsou studená. Puberťák, který se zlíská rumem tak, že tři dny zvrací, bývá příště obvykle mnohem opatrnější, stejně jako dospělý chlap, kterého žena chytne s jinou doma in flagranti.
Je to taková životní nezbytnost, kterou kdysi jistý Charles Darwin nazval přirozeným výběrem. Nepoučitelní jsou prostě slepým vývojovým ramenem.
Tato nijak hluboká myšlenka musela projet každému myslícímu člověku hlavou v okamžiku, kdy německý kancléř Olaf Scholz přišel s nápadem, že současná situace vyžaduje zahájit diskusi o rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v Evropské unii i na témata, u kterých mají nyní členské země právo veta. Předně na zahraniční politiku. Zřejmě proto, že na sankce proti Rusku mají momentálně některé země významně odlišné názory než jiné.
Tak se na to podívejme z hlediska čerstvé zkušenosti. Většinové rozhodování znamená, že prakticky vždy nevyhnutelně vítězí názor největších členů Unie. Bez dohody mezi Francií a Německem ve většinovém hlasování neprojde prakticky nic teď ani nikdy v budoucnu.
V minulých letech obě tyto země vedly svou zahraniční politiku velmi vstřícně nejen vůči Rusku, ale i Číně. Mimochodem společně s třetí největší evropskou ekonomikou – Itálií. Vedlo to k oslabování transatlantických vztahů. A ještě k tomu bez investic do vlastní obrany.
Bylo by lépe, kdyby byla bývala tato politika jednotnou politikou EU, nebo je lépe, že si východní členové EU, zejména Polsko a pobaltské země, uchovali obezřetnost a nedůvěru k ruskému impériu a byli schopni jako první účinně začít pomáhat napadené Ukrajině a chránit západní hodnoty?
Odpověď je dost jednoduchá. Specifická historická zkušenost a národní zájmy a diskuse o nich jsou pro životaschopnost evropského spolku zásadní. A ten, kdo se odmítne mýlit s většinou, by měl být chráněn, a nikoli likvidován.
Důsledky toho, co se stane, když to tak není, vidíme na klimatické politice EU, jejíž významná část se schvaluje právě většinovým hlasováním, bez ohledu na specifické podmínky jednotlivých členských zemí.
Pro ilustraci lze uvést třeba samotnou konstrukci taxonomie, která se zrodila prakticky bez možnosti zásahu národních států, a těm nejpostiženějším pak nezbývalo než roky trvajícím lobbováním prosadit zcela nedostatečné výjimky.
Ty třeba Česku umožní alespoň v nejbližším desetiletí přežít ve zběsilém zeleném světě, kde ani současná brutální zkušenost s pádem do extrémního energetického nedostatku nevede k jinému návrhu než ještě houšť a větší kapky v podobě programu REPowerEU.
Vetovat lze dnes prakticky jen zelené daňové návrhy, což je nedostatečné. A jestli dnes neseme následky usilovně budované zelené závislosti na ruském plynu, není to důsledek chybějícího většinového rozhodování, ale pravý opak.
