Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Lidé si v posledních dvou letech kvůli ekonomické situaci více hlídali ceny u větších nákupů školních potřeb. Inflace negativně ovlivnila 45 procent rodičů při plánování školních výdajů.
Čtvrtinu rodičů stojí začátek školního roku více než pět tisíc korun. Téměř třetina vydá mezi třemi až pěti tisící korunami. Nejvíce zaplatí za obuv a oblečení pro děti, následují školní potřeby, učebnice, zájmové kroužky a sportovní aktivity. Významný podíl mají i obědy a svačiny nebo doprava. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila pro Českou bankovní asociaci (ČBA) agentura Ipsos.
Suma mezi třemi až pěti tisíci korun koresponduje i s výsledky nedávného průzkumu společnosti Home Credit, podle něhož rodiče odhadují průměrnou částku na náklady spojené se školou na 4 200 korun.
„Lidé si v posledních dvou letech kvůli ekonomické situaci více hlídali ceny u větších nákupů školních potřeb. Inflace negativně ovlivnila 45 procent rodičů při plánování školních výdajů. Téměř čtvrtina jich uvedla, že kvůli inflaci omezili výdaje v rámci školních či mimoškolních aktivit dětí,“ uvedla ředitelka ČBA Educa Zdeňka Hildová.
Nižší inflace v letošním roce bude pro polovinu Čechů znamenat stejné výdaje. Pro 16 procent rodičů bude mít pozitivní dopad na jejich peněženku, na druhé straně pro stejnou skupinu se naopak výdaje zvýší.
Více než pětina populace začala mluvit se svými potomky o financích už v předškolním věku, jde především o mladé páry do 35 let. Nejčastěji toto téma ale rodiče otevírají až mezi sedmým a 11. rokem dítěte. Naopak 12 procent rodičů o penězích se svými dětmi nemluvilo.
Nejčastějším tématem, které se týká financí, je bezpečnost při nákupu přes internet, kterou se svými potomky záměrně řeší bezmála polovina rodičů. Velkou pozornost věnují taky akčním nabídkám, praktikám takzvaných šmejdů a také rodinným výdajům a úsporám.
Pravidelné kapesné dává 46 procent rodičů, dalších 30 procent peníze dětem dává, ale ne pravidelně. Zbylá čtvrtina dětí pak žádné kapesné nedostává. Dvě třetiny dětí pak vedle kapesného dostávají peníze za nadstandardní pomoc.
Ani kapesné a ani odměny nedává svým potomkům 15 procent rodičů. Klesl počet rodičů, kteří nemají žádný finanční produkt pro své děti, a to na 13 procent z loňských 17 procent.
Rodiče svým dětem první běžný účet v průměru založí ve 12 letech. Nejčastěji na něj dostávají kapesné, případně výdělky z brigád nebo příspěvky od prarodičů. Zhruba 89 procent rodičů uvádí, že jejich dítě má k běžnému účtu vlastní platební kartu.
Dvě pětiny dětí si pak můžou s penězi do určitého limitu zacházet podle svého uvážení, nad tuto mez pak už potřebují souhlas rodičů. Naopak úplný dohled nad účtem má 28 procent rodičů.
