Před třemi lety, když Akitsinnguaq Ina Olsenová relaxovala ve starém přístavu hlavního města Grónska Nuuk, si všimla nečekaného plavidla. Jednalo se o čínský ledoborec. „Spatřila jsem ho náhodou. Mojí první myšlenkou bylo: Už jsou tady. Jsou pěkně drzí, tihle Číňané,“ svěřila se agentuře Reuters. Čínský výzkumný ledoborec Süe Lung (Sněžný drak), jenž se náhle objevil v teritoriálních vodách Grónska, si vyfotila na mobilní telefon a snímky poskytla médiím. Tato historka ilustruje, že je v posledních letech kolem ostrova, který patří Dánsku, velmi živo.
Čína, ale i Rusko se snaží v arktické oblasti objevit a prozkoumat nové námořní cesty, které se stávají dostupnějšími kvůli oteplování celé Arktidy. V oblasti okolo největšího ostrova světa se stále častěji objevují ruská a čínská plavidla bez potřebných povolení, tvrdí místní pozorovatelé i zástupci dánské armády.
Americká nervozita
Na druhou stranu aktivity východních velmocí nervózně sledují Spojené státy, jež mají dlouhodobě na ostrově s pobřežím o délce 44 tisíc kilometrů svou vojenskou základnu. Dánsko je také včetně Grónska členem NATO, takže i kabinet v Kodani slibuje, že svou vojenskou přítomnost i finance posílí. Podle ministra obrany USA Mike Pompea je třeba, aby se Amerika chovala jako arktický národ a zajistila regionu bezpečnost a budoucnost.
Minulý rok vyvolal v Kodani pozdvižení americký prezident Donald Trump prohlášením, že by USA měly od Dánska ostrov odkoupit. Na jeho území se nachází řada vzácných minerálů, hovoří se také o velkých zásobách ropy a zemního plynu.
Grónsko je důležitou lokalitou i pro kontrolu americké bezpečnosti. Americká letecká základna Thule, která je vzdálena 1500 kilometrů od severního pólu, je zároveň nejsevernější základnou celé americké armády. Jejím hlavním úkolem je včasné varování při potenciálním raketovém útoku na americké území. Sleduje se z ní i pohyb ve vesmíru a poloha satelitů, slouží pro předpověď počasí a výzkum změn klimatu.
Americké aktivity v Grónsku měly po konci studené války sloužit zejména k mírovým a vědeckým účelům, ale klidné časy jsou pryč, připustila americká ministryně pro letectví Barbara Barrettová. Také Čína se v roce 2018 prohlásila za „téměř arktický“ národ a plánuje na severu budovat infrastrukturu. Hovoří o polární hedvábné stezce, která má ekonomicky využít dopravní možnosti i nerostné bohatství v oblasti. Ani autonomní grónská vláda se nebrání čínským investicím.
Stále více vojenských lodí
Západní spojenci v oblasti posilují vojenskou přítomnost. V srpnu navštívil fjord poblíž přístavu Nuuk americký torpédoborec Thomas Hudner společně s dánskými plavidly arktického velení. V září se tu konalo společné námořní cvičení Američanů, Dánů a Francouzů. Dánsko se také prvně v historii účastnilo cvičení v Barentsově moři společně s Británií, USA a Norskem.
Dánská ministryně Trine Bramsenová sice tvrdí, že království nechce v oblasti Arktidy zvyšovat napětí, zároveň země nehodlá jen naivně čekat a předstírat, že se nic nemění. Varuje před ruskými snahami omezit volnou plavbu v mezinárodních vodách. I proto má dánská armáda posílit své jednotky severně od polárního kruhu. Ruský velvyslanec v Dánsku Vladimir Barbin popřel, že by Rusko chtělo vojensky ovládnout oblast, snahy jsou prý pouze mírové. Napětí podle něj stupňují zejména Spojené státy a jejich spojenci.
Dánsko samo Grónsko neubrání
Podle Dánů se Rusové snaží zmapovat okolí Grónska kvůli pohybu ruských ponorek. Grónsko samotné má k monitorování cizích plavidel k dispozici jen jedno letadlo, čtyři vrtulníky a čtyři lodě. Na starosti mají také kontrolu rybářských lodí. Vláda v Kodani loni slíbila vydat 1,5 miliardy dánských korun (5,5 miliardy českých korun) na posílení vojenských kapacit v Grónsku.
Země nemá vlastní satelity, které by toto území mohly monitorovat. „Dánsko nebude nikdy schopné se samo v Arktidě bránit,“ varoval šéf Centra pro arktická bezpečnostní studia Steen Kjaergaard z Královské dánské vysoké školy obrany.
Udržovat bezpečnostní rovnováhu je pro Dánsko stále obtížnější. Loni úřady zamítly přístup vědců vedených Švýcarskem, kteří chtěli k průzkumu využít ruský jaderný ledoborec 50 let Pobedy pro obeplutí Grónska. Obávaly se, že by nasbírané údaje mohly sloužit kromě vědeckých účelů i k vojenským pro nasazení ruských ponorek. Dánsko si stěžuje i na americký přístup, protože ani americká armáda nežádá ve všech případech dopředu o povolení vstupu do teritoriálních vod okolo Grónska.
