Soud v Berlíně minulý týden rozhodl, že bývalý kancléř Gerhard Schröder nemá právo na úřad v Bundestagu. Zamítl tak Schröderův pokus o obnovení parlamentních privilegií, která mu před rokem jeho parlament (vedený jeho vlastní sociální demokracií) odebral.

Ze Schrödera se v Německu leckomu udělalo zle poté, co se i přes ruskou agresi na Ukrajině odmítl distancovat od svého přítele, ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve skutečnosti se mělo kdekomu udělat zle už ve chvíli, kdy Schröder těsně před odchodem z funkce v roce 2005 podepsal plán vybudování plynovodu Nord Stream, jenž 1) vyřazuje ze hry tranzitní státy a 2) dává Rusku možnost vydírat Německo a tím celou Evropu. Vzápětí poté Schröder kancléřství opustil a nastoupil do čela firmy Nord Stream (v níž vlastní nadpoloviční podíl ruská státní firma Gazprom). Později přijal členství v dozorčí radě Gazpromu, a stal se dokonce šéfem představenstva státní ropné firmy Rosněfť.

To vše nechalo jeho spolustraníky v klidu. Až když loni odmítl odstoupit z Nord Streamu, iniciovali v Bundestagu proti exkancléři jistý druh odvety. Rozpočtový výbor potrestal exkancléře uzavřením jeho kanceláře v parlamentu – což je privilej, jíž normálně požívají všichni bývalí kancléři – a vydal prohlášení, že Schröder již nevykonává žádné „trvalé úřední povinnosti“.

Nárok neexistuje

Schröder loni v srpnu oznámil, že bude Bundestag žalovat, aby mu privilegium vrátil. Správní soud v Berlíně však minulý čtvrtek jeho stížnost zamítl. „Žalobce nemá nárok na poskytnutí kanceláře včetně personálu, a to ani podle zvykového práva, ani podle zásady rovného zacházení,“ stojí v jeho rozsudku.

I když uznali, že zvyk dávat bývalým kancléřům takovou výhodu, je „důsledná a nepřetržitá praxe“, která existovala více než padesát let, nebylo to něco, na co by existoval nárok, uvedl rozsudek.

Soudci také uvedli, že Schröderova žaloba byla namířena proti nesprávnému obžalovanému. Řekli, že bývalému kancléři svěřila jeho funkci v Bundestagu parlamentní skupina sociálních demokratů, nikoli Spolková republika Německo. Dennis Rohde, mluvčí poslaneckého klubu sociálních demokratů, řekl, že je „potěšen“, že verdikt soudu loňské rozhodnutí výboru potvrdil, napsal list Financial Times.

Schröderův právník Michael Nagel tvrdil, že rozhodnutí o uzavření kanceláře bylo nezákonné. Řekl, že „nebylo stanoveno, co tyto trvalé povinnosti ve skutečnosti jsou, jak určit, zda jsou vykonávány, nebo ne, a jaký postup by se měl jinak dodržovat“.

V žalobě, již Nagel Schröderovým jménem podal, se uvádělo, že rozhodnutí exkancléři kancelář sebrat „připomíná absolutistický knížecí stát“ a nemělo by platit v demokratické zemi, v níž vládne právo.

Kdo seje vítr…

Příčetnější část SPD se pokusila vyloučit Schrödera ze stranických řad, ale vnitropartajní arbitrážní panel v březnu rozhodl, že exkancléř neporušil žádné stanovy ani principy strany, a může tedy nadále zůstat členem.

Naopak město Hannover, kde Schröder politicky vyrostl coby ministerský předseda Dolního Saska, hodlalo loni hlasovat o tom, že mu odebere titul čestného občana. Několik hodin před plánovaným hlasování se Schröder sám čestného hannoverského občanství vzdal.

Před loňskou ruskou invazí Schröder nařkl ukrajinské vedení z válečného štvaní. Když na invazi došlo, řekl listu The New York Times, že si nemyslí, že Putin nese vinu za údajné válečné zločiny spáchané moskevskými jednotkami v ukrajinských městech, jako je Buča. Řekl, že „se to musí vyšetřit“.