Klondike příležitostí a demografická past

Zdravotnictví je v Asii velkým tématem. A to nejen kvůli covidu. Platy i HDP letí nahoru, střední třída roste ve všech zemích a lidé začínají mít jiné potřeby než dřív. Střechu nad hlavou mají už dávno, mobil s internetovým bankovnictvím a e-commerce také. Mnoho z nich bylo na dovolené v Praze a v Karlových Varech si koupilo porcelán. Konzumní společnost jede na plné obrátky a komerční služby začínají být všudypřítomné. Ale k čemu vám je všechen porcelán světa, když smogu je kolem tolik, že každý den vydá na krabičku cigaret? A „kouří“ i vaše děti. To začnete přemýšlet jinak a vaše potřeby se promění. Problémem pak není jen smog sám o sobě, ale související fakt, že dobrá nemocnice a kvalitní léky nejsou samozřejmostí. (Pro zajímavost: vítězem této smogové olympiády už dávno není Čína, ale Indie a její sousedé.)

Tři velké bitvy

Vlády k tomu nejsou slepé. Chápou, že chtějí-li udržet sociální harmonii, musí aspiracím občanů vyjít vstříc. Korelace mezi přístupem lidí ke službám a jejich spokojeností je zřetelná, a kde chybí dostupnost a kvalita, občané umí svůj nesouhlas vyjádřit hodně hlasitě. Zdravotnictví je tak pro většinu místních politiků jednou ze „tří velkých bitev“, které je nutné vyhrát, jak emotivně deklaroval čínský premiér Li Kche-čchiang. Dalšími dvěma bitvami jsou ochrana životního prostředí a kvalita školství.

Asie nejen bohatne, ale také stárne. Japonsko jako země s nejstarší strukturou obyvatel je evergreen. Demografický problém se ale jako rychlík valí i na Čínu, Vietnam a Thajsko a pro všechny se stane bolavou záležitostí již v tomto desetiletí. Navíc „baby boomers“ narození na přelomu 50. a 60. let se chystají do důchodu a je jich více než čtvrt miliardy. To s sebou logicky přináší témata dlouhodobé péče a penzí, na které ale mimo Japonsko a Čínu dosáhne jen něco mezi 40 a 60 procenty populace. A výše důchodů kvalitní stáří nezajistí.