Klimatický dopad kůrovcové kalamity: z lesů uniká uhlík

O lesích se díky jejich schopnostem vázat ve velkém atmosférický uhlík hovoří jako o zelených plicích planety. České porosty ovšem tuto roli už tak dobře neplní, jak upozornili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Kvůli kůrovcové kalamitě, rozpadu rozsáhlých lesních ploch a masivnímu kácení se staly producentem oxidu uhličitého, který dříve pohlcovaly.

Evropské lesy v důsledku klimatické změny vážou atmosférický uhlík intenzivněji než dříve. Jenže tuto schopnost přebíjí právě rozpad porostů a intenzivní těžba dřeva. Uhlík se tak uvolňuje do atmosféry a způsobuje další globální oteplování.

Ekolog Lomborg varuje před hysterií. Začněme počítat, radí v knize Falešný poplach

Když chcete omezovat emise a bránit tak globálnímu oteplování, musíte si také uvědomit, co vás to bude stát. Tak by se ve zkratce dala charakterizovat hlavní myšlenka poslední knihy známého dánského statistika a kritika klimatických alarmistů Bjørna Lomborga.

Když chcete omezovat emise a bránit tak globálnímu oteplování, musíte si také uvědomit, co vás to bude stát. Tak by se ve zkratce dala charakterizovat hlavní myšlenka poslední knihy známého dánského statistika a kritika klimatických alarmistů Bjørna Lomborga.

„Přitom nadzemní biomasa představuje sotva polovinu uhlíku uloženého v lesích, druhá polovina je v lesní půdě,“ upozornil Martin Valtera z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Mendelovy univerzity. „Rozsáhlé změny v lesní krajině mají zásadní dopad na biologické procesy v půdě, vázání uhlíku a hydrologii půd, jakož i koloběhy živin a dalších prvků, jež se mohou z půdy následně vyplavovat do vodních toků,“ dodal.

Odborníci teď budou zkoumat, jaké změny se odehrály v lesních půdách na kalamitních holinách. „Konkrétně nás zajímá uhlík, který se může ve zvýšené míře uvolňovat z půdy a to po dobu, než dojde k jejímu zakrytí následnou vegetací, ať už díky samovolné sukcesi, umělému zalesnění nebo kombinací obojího,“ uvedl Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Výsledkem zkoumání bude návrh, jak postupovat, aby se na vykácených plochách podpořilo udržování uhlíku a posílily se další funkce lesní půdy. Tříletý projekt financuje ministerstvo zemědělství prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum. Vedle expertů Mendelovy univerzity v Brně se na něm podílejí odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a z České zemědělské univerzity v Praze.

Kam s CO2? Zpět pod zem!

Na jižní Moravě by do roku 2024 mělo být připraveno první tuzemské hlubinné úložiště skleníkového plynu

Na jižní Moravě by do roku 2024 mělo být připraveno první tuzemské hlubinné úložiště skleníkového plynu