Energetika, průmysl či doprava stojí v centru debaty o klimatických cílech shrnutých ve strategii Fit for 55. Poměrně radikální změny si však Evropská unie stanovila v zemědělství a produkci potravin. Například podíl ekologického zemědělství má vzrůst na 25 procent, spotřeba pesticidů klesnout o polovinu. 

Podle prezidentky Potravinářské komory (PK) Dany Večeřové však zatím nejsou jasné podmínky, jak by k nim EU měla dospět. Varovala, že špatné nastavení by mohlo snížit produkci a vyvolat zdražování potravin. „Reálně hrozí, že potravin tady bude nedostatek. Způsobí to sociální problémy, protože potraviny budou drahé. Třeba mléko jako surovina podraží o třicet procent,“ prohlásila Večeřová na konferenci Fit for 55, kterou organizoval týdeník Hrot.

Večeřová upozornila třeba na fakt, že není jasné, jak by měla vypadat budoucí podoba ekologického zemědělství. V České republice se šestnáct procent zemědělského půdního fondu obhospodařuje v biorežimu. Přes osmdesát procent z toho však tvoří trvalé travnaté porosty, na kterých se nic nepěstuje. Pokud by měly travnaté porosty tvořit i většinu nových ekologicky obhospodařovaných ploch, vedlo by to k podstatnému snížení produkce potravin.

K nižší produkci mohou podle prezidentky PK vést i evropské ambice v oblasti snižování spotřeby hnojiv či ochranných prostředků rostlin. Upozornila navíc, že stále není jasné, z jakých hodnot by měly jednotlivé státy užívání agrární chemie snižovat. Spotřeba pesticidů je v Česku ve srovnání s ostatními státy relativně nízká. Pokud by všechny země musely strazit spotřebu jednotně o polovinu, pro Česko by to znamenalo mnohem tvrdší závazek než pro jiné země.

„V současné době máme průměr 1,9 kilogramu pesticidů na hektar, ovšem Belgie má osm kilo. Z jakého čísla budeme vycházet, co se bude o padesát procent snižovat? Pokud Belgie sníží spotřebu o padesát procent, pořád bude mít více, než máme my v současné době. To jsou věci, které potřebujeme nutně vědět, abychom s tím mohli pracovat,“ řekla Večeřová.

V konečném důsledku se tak Evropa může stát závislou na dovozech z třetích zemí, kde podobně přísné podmínky nebudou platit. Podobné obavy panují v souvislosti s klimatickými cíli třeba i v průmyslu. Zaznívají varování, že emisně intenzivní výroba by se mohla přesunout do zemí, které nespadají do systému obchodování s emisními povolenkami. Evropská unie proto pracuje na vzniku uhlíkových cel, která mají takzvanému úniku uhlíku zabránit. Konkrétní podmínky pro zemědělství by pak měla představit v příštím roce.