Ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, stále platí, že se kávy pěstuje a sklízí stále více. Oddělení amerického ministerstva zemědělství, jež sleduje svoji branži po celém světě, ve své letošní zprávě předpovědělo, že globální sklizeň kávy tento rok meziročně vzroste o 2,5 procenta na 174,3 milionu šedesátikilogramových pytlů. 

Problém je v tom, že spotřeba roste ještě rychleji. V mnoha zemích třetího světa, včetně producentských, funguje pravidelné pití kávy jako známka vstupu mezi střední třídu.

Brazílie na špici

Americký úřad odhaduje, že největší podíl na letošním vzestupu bude mít prudký nárůst brazilské produkce arabiky na neuvěřitelných 67,9 milionu pytlů. Z toho je patrné, že na Brazílii připadají dvě pětiny veškeré světové kávy, ačkoli počet producentských zemí roste.

To je samo o sobě problém. Geografická koncentrace v takovém měřítku si zrovna říká o průšvih v podobě hromadné nákazy, která by pak mohla zlikvidovat desítky procent světové produkce najednou. Toto riziko ještě zvyšuje fakt, že oblíbená jemná arabica je vůči nákazám choulostivá.

Druhý problém je v počasí. Kromě nákaz je arabica citlivější než chuťově hutnější robusta i na přílišné horko a sucho, což jsou jevy, jichž se nám dostává (a podle všeho dostávat bude) více, než bychom vítali, i kdybychom žádné problémy s kávou neměli. V tropických zemích takzvaného kávového pásu to má za následek, že půdy vhodné pro pěstování valem ubývá.

Naděje jménem liberica

Jinými slovy, kávový trh může v současné podobě zachránit leda zázrak. Ten přitom není docela nereálný. Příslib (dosud mlhavý) pomoci shůry přichází v podobě staronové odrůdy liberica. Je odolnější než arabica i robusta vůči škůdcům i teplotám. Na počátku 20. století byla dokonce druhým nejobchodovanějším druhem kávy, hned za arabikou. Měla jedinou nevýhodu: nebyla moc chutná.

Dnes si vědci slibují v tomto směru pokrok od nedávno překlasifikovaného druhu liberiky, zvaného excelsa (ještě na začátku století byla považována za samostatný druh). Excelsa zachovává vysoký obsah kofeinu a zároveň „je chuťově mnohem lepší“, tvrdí autoři britsko-ugandské studie, již cituje list Financial Times. Její stromy dosahují výšky až patnáct metrů, což zvyšuje náklady na ošetřování a sklizeň; kýžená odolnost však v tomto případě může být důležitějším kritériem než náročnost sklizně. 

Mezi řádky suchých komerčních sdělení se tak rýsuje budoucnost. Pokud se excelsa (nebo něco podobného) na trhu nechytí, bude slušné kafe k dispozici jen v neděli a jen pro vyvolené. My ostatní se budeme ráno probírat k životu u šálku čehosi drahého a zároveň velmi podezřelého.

Tématu se podrobněji věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.