Zatímco Česko žije kauzou stomilionové dotace pro inovativní toastový chléb z Pekárny Zelená louka, jež patří pod holding Agrofert ovládaný rodinným trustem premiéra Andreje Babiše, další velcí příjemci evropských dotací zůstávají stranou pozornosti. Jejich projekty sice nevzbuzují kontroverze a Evropská komise nepožaduje vrácení vyplacených peněz, ale to neznamená, že jsou nezajímavé.

Zjistit jména příjemců není snadný úkol – musíte se doslova probít džunglí 58 tisíc projektů, které v programovém období let 2014 až 2020 získaly evropskou dotaci. Pokud odfiltrujeme veřejný sektor a podniky pod stoprocentní kontrolou státu, krajů či měst, dostane se na první místo Skupina ČEZ s přidělenými dotacemi ve výši přes 1,3 miliardy korun. Přes 500 milionů korun získaly ještě firemní skupiny Arriva, ČSAD Havířov, Tatra Trucks i málo známá firma Global Networks.

Pozoruhodný není jen přehled úspěšných žadatelů. Stovky projektů ztroskotaly na tom, že je předčasně ukončil investor nebo řídicí orgán příslušného dotačního programu. Mezi největší odvolané projekty patří snížení energetických ztrát v kopřivnické Tatře, ekologizace elektrárny United Energy na Mostecku a dva projekty na snížení emisí v Třineckých železárnách.

Miliardáři ve frontě

Evropské dotace v souhrnné výši přes 100 milionů korun získalo podle zjištění týdeníku Hrot v současném programovém období okolo 90 soukromých firem či firemních skupin. Vynecháváme přitom podniky v majetku krajů a měst, jako jsou nemocnice, vodárny, dopravní podniky či některé teplárny, ale také podniky ve stoprocentním vlastnictví státu, z nichž na vysoké částky dosáhl hlavně ČEPS.

ČEZ je sice pod většinovou kontrolou státu, avšak je to běžný podnikatelský subjekt na konkurenčním trhu, proto je v přehledu zařazen. K prvenství mu pomohly hlavně dva velké projekty. Tím prvním je napojení Českých Budějovic na zásobování teplem z Jaderné elektrárny Temelín. Projekt vychází zhruba na jednu miliardu korun, evropská dotace má uhradit 40 procent nákladů. Druhým největším podpořeným projektem Skupiny ČEZ je odsíření uhelné elektrárny Mělník I.

Co se týká čistě soukromých firem, nalezneme v přehledu úspěšných příjemců řadu podniků v majetku nejbohatších Čechů. Tak například Petr Kellner má v žebříčku Škodu Transportation, Daniel Křetínský Severočeskou teplárenskou, Tomáš Chrenek Agel i Třinecké železárny, Jaroslav a Michal Strnadovi Tatru a Pavel Tykač Vršanskou uhelnou.

Jmenovaní miliardáři mají štěstí, že se nepohybují v nejvyšších patrech české politiky. Nejsou tudíž na rozdíl od Andreje Babiše terčem pozornosti auditorů Evropské komise. Podle závěrečné zprávy, kterou před rokem poslali do Prahy, má Agrofert vrátit neoprávněně čerpané dotace v objemu 235 milionů korun. Vedle již zmíněné legendární výrobny toastového chleba se jedná například o dotace přidělené Lovochemii a lihovaru Ethanol Energy. Důvodem je střet zájmů Babiše premiéra a Babiše byznysmena.

Místní neváhají, přespolní jsou opatrnější

Čeští průmyslníci se evropských dotací neštítí, spíše naopak. Mezi významnými příjemci tak lze najít podnik Juta Jiřího Hlavatého, Slovácké strojírny Jiřího Rosenfelda či TOS Varnsdorf Jana Rýdla. Řádově na desítky milionů korun z eurodotací dosáhla třeba nápojová skupina Kofola rodiny Samarasových, Brano Group Pavla Juříčka, Linet založený Zbyňkem Frolíkem nebo rodinná firma Grund.

Podniky ve vlastnictví zahraničního kapitálu jsou – jak se zdá z přehledu přidělených eurodotací – opatrnější. Přesto v tabulce největších příjemců figurují i jejich jména. Konkrétně hned na druhém místě jsou autobusoví dopravci ze skupiny Arriva. Dotace čerpali na nákup autobusů s pohonem na zemní plyn a elektřinu. V těchto případech jsou podmínky nastaveny štědře, evropská dotace běžně pokrývá 85 procent uznatelných nákladů.

Evropské peníze na pořízení nízkoemisních autobusů mohutně načerpal také podnik ČSAD Havířov a jeho dceřiné firmy. Skupinu známou pod zkratkou 3ČSAD dlouhé roky vlastnil byznysmen Václav Brabec, avšak v srpnu loňského roku ji prodal francouzskému koncernu Transdev.

Co se týká průmyslu, až na excesy typu dotace na tousťák v Babišově pekárně směřují evropské peníze na smysluplné projekty. Nejčastěji se jedná o rozšiřování kapacit ve výzkumu a vývoji, nákup nových strojů, snižování energetické náročnosti ve starších budovách či využití technologie nanovláken.

Mezi originálnější záměry patří výstavba plnicích stanic na vodík, do níž se pustil rafinérský podnik Unipetrol. Umístit je chce v areálu čerpacích stanic své sítě Benzina. V první fázi začne vodík nabízet zákazníkům v Praze, Brně a Litvínově. Dotaci získal také na druhou etapu, ve které přibudou další plnicí stanice v Praze a Plzni. Jedno takové zařízení vychází na 35 milionů až 45 milionů korun, přes 80 procent nákladů pokryje dotace z Operačního programu Doprava.

Ekologická zátěž i datová centra

V přehledu nejúspěšnějších žadatelů o evropské dotace zaujmou jak jména dobře známých firem, tak těch téměř neznámých. První z nich nalezneme již na třetím místě žebříčku. Dvě dotace v celkové výši 713 milionů korun získala firma Global Networks, kterou dle obchodního rejstříku vlastní původem irský podnikatel Jason Oliver Fitzgerald.

Jeho jméno se v médiích dosud vyskytovalo hlavně v souvislosti s podnikáním v oboru gastronomie a s pořádáním irských kulturních festivalů. Nyní se s firmou Global Networks pustil do odstraňování staré ekologické zátěže v areálu bývalé ostravské rafinerie Ostramo. Dotaci vzhledem k její výši zvlášť posuzovala Evropská komise, ale podle zprávy z letošního května nezjistila žádný problém a souhlasila s jejím přidělením.

David Tramba

Poměrně štědře stát podpořil firmy se záměrem postavit datová centra. V programovém období let 2014 až 2020 lze nalézt deset firem s poměrně ambiciózními plány – jedno datové centrum vychází přibližně na 300 milionů korun. Evropská dotace má pokrýt polovinu nákladů, tedy zhruba 150 milionů korun. Jedná se vesměs o neznámé firmy bez podnikatelské historie, ani jména vlastníků nejsou až na pár výjimek veřejně známá. Mezi výjimky patří česká investiční skupina Premiot Group s projektem Premium Data Systems.

Dva projekty datových center – AQE data a Case15 – do podzimu 2018 spoluvlastnil Rudolf Rudyšar, syn bývalé ředitelky CzechInvestu a pozdější náměstkyně na ministerstvu průmyslu a obchodu Alexandry Rudyšarové. Rudyšar se zatím „proslavil“ hlavně jako poslanecký asistent šéfa KSČM Vojtěcha Filipa, po kauze s bezohledným parkováním na chodníku o místo přišel.

Projektové pomníčky

Schválení dotace ze strany správce příslušného programu ještě neznamená, že zájemce peníze skutečně dostane. V přehledu udělených dotací, který každý měsíc aktualizuje a publikuje ministerstvo pro místní rozvoj, lze nalézt čtyři desítky velkých projektů v hodnotě přes sto milionů korun, jež nebudou realizovány. Doplňují je stovky menších projektů se stejným osudem. Předčasně je ukončil buď příjemce peněz, nebo řídicí orgán dotačního programu.

Největším staženým projektem jsou opatření na snížení energetických ztrát ve společnosti Tatra Trucks v celkové hodnotě 1,2 miliardy korun a s předpokládanou dotací 370 milionů korun. „Tatra nestáhla žádosti kvůli vnějším vlivům, ale z interních důvodů. Došlo k posunutí několika investičních projektů v čase, protože kapacity Tatry byly vytíženy projekty pro zákazníky a souběh několika investic zároveň by komplikoval výrobu,“ vysvětluje tiskový mluvčí Tatra Trucks Andrej Čírtek.

Dva velké projekty na ekologizaci výroby musely předčasně ukončil Třinecké železárny. „Důvodem ukončení projektů je změna přístupu k technologii výroby aglomerátu v návaznosti na Zelenou dohodu pro Evropu, kterou předložila Evropská komise v prosinci 2019. Podmínky z ní vyplývající nás vedou k transformaci výrobních procesů s cílem omezit emise skleníkových plynů,“ odpovídá mluvčí Třineckých železáren Petra Macková.

Zpřísnění postoje Evropské unie k uhelné energetice a rostoucí ceny emisních povolenek pravděpodobně stojí za stažením některých projektů na modernizaci a ekologizaci starých elektráren. Konkrétně se to týká plánovaných investic v elektrárně United Energy na Mostecku a do dvou bloků Elektráren Opatovice, které chystala skupina EPH. Totéž platí pro snižování emisí v Elektrárně Tisová, jež patří Sokolovské uhelné.

Počet stažených žádostí o eurodotaci výrazně vzrostl během letošního roku, souvislost to může mít i s epidemií koronaviru a útlumem ekonomiky. „Aktuálně provádíme rozsáhlou revizi všech aktivních projektů a zjišťujeme, u kterých budou příjemci žádat o proplacení dotace ještě v tomto roce a u kterých budou realizaci z objektivních příčin naopak prodlužovat, či dokonce ukončovat,“ říká mluvčí vládní Agentury pro podnikání a investice Jana Náchodská.

Dopady čínské nákazy

Koronavirová krize tak může ještě ohrozit průběh čerpání evropských peněz v pomalu končícím sedmiletém období. Poslední známá čísla z ministerstva pro místní rozvoj ke konci října ukazují, že operační programy Zaměstnanost a Výzkum, vývoj a vzdělávání jsou již stoprocentně rozebrány. Relativně nejhůře jsou na tom programy zaměřené na podporu podnikání a životní prostředí, kde je rozhodnuto o přidělení zhruba 80 procent dostupného balíku peněz.

Tak jako v minulém období pokulhává vyplácení eurodotací úspěšným žadatelům. Ke konci října bylo proplaceno necelých 57 procent z celkové alokace pro Českou republiku. V lepším případě se bude opakovat masivní tok peněz z Bruselu do Prahy doslova na poslední chvíli – podobně jako se to stalo v roce 2015. V horším případě desítky miliard korun propadnou, protože krizí oslabené podniky, ale také kraje a města nebudou mít z čeho spolufinancovat svůj díl investice.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.