Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Kam letos na dovolenou? Kde stále platí covidové restrikce a kde nejpravděpodobněji potkáte Rusy

Cestovní ruch v Evropě se pomalu vrací k normálu, první turisty po dvou letech vítají také asijské země.

Kam letos na dovolenou? Kde stále platí covidové restrikce a kde nejpravděpodobněji potkáte Rusy
ilustrační foto | Shutterstock.com

Turistický průmysl si až do začátku pandemie čínské chřipky užíval nevídaného rozmachu. Spolu s růstem globální ekonomiky a bohatnutím světové populace se rozšiřoval okruh lidí, kteří si mohli dovolit zajet nebo zaletět obdivovat krásy cizích, často vzdálených zemí.

Mnoho kritiků poukazovalo na to, že takový trend je dlouhodobě neudržitelný. Nejenže spousta zemí přestala zvládat nápor hostů z ciziny kapacitně. Ekologové upozorňovali také na škodlivost dramatického růstu letecké dopravy. Zněly dokonce hlasy, které tvrdily, že není normální, aby si střední třída mohla dovolit létat každý rok na dovolenou.

Nejeden ekolog se proto před dvěma lety na jaře zaradoval: prakticky veškerá letadla zmizela z oblohy, „zbytečné“ přelétání z místa na místo skončilo a klima si konečně mohlo oddechnout. Ne tak už miliony lidí, které turismus živí – jejich ztráty a pokles životní úrovně byly až likvidační.

Nejlépe to ilustrují konkrétní čísla. V roce 2019, na svém vrcholu, turistický průmysl tvořil přes desetinu světového HDP. Otočilo se v něm 9,6 bilionu dolarů, které živily více než 330 milionů lidí pracujících v hotelích, restauracích nebo cestovních agenturách.

O rok později se kvůli covidu obrat v cestovním ruchu propadl více než o polovinu – na 4,9 bilionu dolarů. O práci přišlo přes šedesát milionů lidí. Nejhůře to ovšem nepocítili „rozmařile“ cestující Evropané, Američané nebo Číňané, ale často chudí lidé v rozvíjejících se na turismu závislých zemích třeba v Jižní Americe nebo jihovýchodní Asii.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit