„Paprika je bitcoin mezi zeleninou,“ napsal nedávno na Twitteru redaktor Info.cz Jan Palička v reakci na skutečnost, že kilogram této zeleniny se aktuálně v některých marketech prodává i za cenu 199,99 koruny. Titulky četných médií informovaly o rekordních cenách této oblíbené zeleniny, které každý Čech každoročně spořádá 5,1 kilogramu. Paprika se tak stala neoficiálním symbolem březnové inflace. Oprávněně?

Pravdou je, že cena papriky je vysoká, a to nejen v Česku. Jak informuje německý týdeník Focus, v Německu stojí kilo papriky aktuálně až 11 eur, tedy asi 285 korun. V případě biopapriky dokonce 15 eur. Ve srovnání s tím se tuzemská průměrná spotřebitelská cena ve výši 75 korun za kilogram jeví jako ultravýhodná.

Sklizeň s rozestupy

Příčiny cenové exploze nejsou zase až tak překvapivé. V prvé řadě jde o neobvykle chladnou zimu a nízké teploty ve Španělsku, které zpomalily dozrávání a vedly k výpadku v produkci. Česko je přitom ve spotřebě papriky ze 75 procent závislé na dovozech, přičemž celou třetinu paprikového importu zajišťuje právě Španělsko.

Jan Brož

Nepříznivé počasí ovlivňuje cenu zeleniny i ovoce pravidelně, specialitou současnosti jsou efekty vyvolané čínskou chřipkou. Dopravu komplikují, a tedy i prodražují, nejrůznější dopravní kolony, kontroly, testy a byrokracie. Stejně tak se zkomplikovaly cesty sezonních pracovníků na paprikové plantáže. Ti navíc musejí nově pracovat v delších rozestupech, což zpomaluje sklizeň. Někteří pěstitelé proto přešli na dvou-, a dokonce třísměnný provoz, což ovšem zase vyžaduje více nedostatkových pracovních sil, stejně jako nutnost zajistit a zaplatit jim ubytování. Příčina těchto vlivů ležících ve světové pandemii je nová, vlivy samotné ovšem stejně jako počasí zase takovou novinkou nejsou. Nejrůznější omezení při překračování hranic, ať už skutečná, nebo účelová, zažívají obchodníci s potravinami pravidelně. Stačí si vzpomenout na četné česko-polské potravinové spory. Stejně tak třeba stávky jihoamerických řidičů kamionů dokázaly nejednou zamávat světovými cenami kávy.

2012: stoprocentní zdražení

Jak mohly v zásadě běžné, i když tentokrát o trochu intenzivnější, jevy natolik zamávat cenami papriky, je však špatně položená otázka. Detailnější pohled na vývoj spotřebitelských cen Českého statistického úřadu (ČSÚ) totiž teorii o paprikové inflaci poněkud nabourává. Kilo paprik sice stálo v březnu o necelé tři koruny více než před rokem, jenže o 17 korun méně než loni v květnu.

Cena zeleniny vystřelí na jaře nahoru každoročně a po květnu obvykle strmě klesá s tím, jak se na trhu objeví papriky domácích pěstitelů. V procentuálním vyjádření (ČSÚ data ještě zpětně dopočítává, a může se tak lišit od vyjádření cenového) podražily papriky v březnu meziročně o sedm procent. Jenže třeba v březnu 2016 to bylo o 50 procent, v květnu 2015 o 67 procent, a v rekordním červnu 2012 platili Češi za papriky dokonce dvojnásobnou cenu než o rok dříve. Tehdy také stály papriky o korunu více než dnes.

K cenovému obratu přitom nejspíš brzy dojde. Velkoobchodní ceny, tedy bez marže obchodníka, monitorované Státním zemědělským intervenčním fondem na konci dubna ukazovaly, že v případě zelené papriky lze ještě očekávat růst. Žlutá paprika, za kterou velkoobchodníci platili ještě na počátku měsíce 112 korun za kilo, stála ke konci dubna ovšem už jen 74,90 koruny. Pokud jde tedy o regálovou cenu 200 korun, lze oprávněně podezřívat obchodníka, že si na tradičním jarním cenovém zhoupnutí přilepšil tentokrát o trochu více.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.