Infrastruktura žádné země nemůže být plně připravena na masivní vojenský útok, říká Daniel Rous
Energetická krize, rostoucí počet kyberútoků, invaze na Ukrajinu spojená s ničením energetické infrastruktury a ohrožením jaderných elektráren. To je jen stručný přehled dominantních mediálních témat posledních měsíců a dnů. Jak je na tento stav připravena infrastruktura klíčové energetické společnosti ČEZ, odpovídá ředitel Útvaru ochrana Skupiny ČEZ Daniel Rous.
Představme si Českou republiku na místě Ukrajiny. Je naše země připravená na vojenské útoky na energetickou infrastrukturu? A je připravený ČEZ?
To je hodně těžká otázka. Ale obecně, infrastruktura žádné země nemůže být plně připravena na masivní vojenský útok. Můžeme se bavit o kriminalitě, terorismu, ale vojenské ohrožení je úplně jiná úroveň hrozby. A obecně platí, že čím vyspělejší země, tím víc elektráren, rozvoden, distribučních sítí a prvků, sítí elektronických informačních a komunikačních systémů, datových center, serverů… Takže paradoxně jsou odolnější země, které nejsou tak rozvinuté, a tím nejsou tak závislé na elektřině, elektronických komunikačních a jiných systémech, datech a informacích. Ale důležité je dělat pro jejich ochranu maximum.
Uvědomujeme si tuto extrémní zranitelnost?
Na profesionální – odborné – úrovni ano. Velmi intenzivně spolupracujeme s dalšími provozovateli kritické infrastruktury v energetice, telekomunikacích, dopravě apod., s bezpečnostními složkami státu, funguje přeshraniční výměna informací a takzvaných dobrých praxí. A zrovna v České republice a konkrétně v ČEZ už déle než deset let posilujeme naši obranyschopnost. Snažíme se být proaktivní a nereagovat na události, až když nastanou, ale na možné hrozby se připravovat předem, přijímat opatření ke snižování rizik a hrozbám předcházet. Není to jednoduché ani levné, ale pár příkladů z posledních let:
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot