Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Jak se krotí lobbisté

Stát má problém. Lobbisté hájící zájmy tradiční velké energetiky mají silný vliv na podobu zákonů i obsazování pozic ve státní správě. Alespoň prozatím...

Jak se krotí lobbisté
Jan Kanta | Archiv

Zdá se, že zlatá éra lobbistů v energetice pomalu, ale jistě končí. Napovídají tomu minimálně dvě nedávné události. První z nich je loňská výměna tří členů nejvyššího vedení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), kteří šli na ruku velkým energetickým skupinám, druhou pak nedávné propuštení lobbisty Jana Kanty z ČEZ. Připomeňme, že velcí hráči z oboru měli na státní správu tak silný a nezdravý vliv, že před ním ve svých zprávách opakovaně varovala i Bezpečnostní informační služba.

Zatím se však ještě neradujme, že zákony a vyhlášky budou odteď férové ke všem a že si soutěžící firmy budou rovny. Znalci zákulisí tohoto klíčového oboru ekonomiky doporučují počkat, jak dopadnou dva aktuálně rozehrané zápasy. Tedy výběr pátého člena Rady Energetického regulačního úřadu a tlak na opětovné zvýšení provozních dotací pro uhelné teplárny.

Podle dobře informovaných zdrojů týdeníku Hrot se právě v těchto týdnech snaží vlivná teplárenská lobby navýšit dotace zpět na úroveň, na které se nacházely v loňském roce. Nebo ještě výše. Současně chce nahradit radního ERÚ Rostislava Krejcara, kterému v červenci končí mandát. Na jeho místo chtějí teplárníci protlačit již zmíněného Jana Kantu.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit