Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Jak mluvit s dětmi o válce

Z pohledu škol nemohla válka přijít v horší čas, říká Miluše Vondráková, spoluzakladatelka Ředitelské akademie a ředitelka Mateřské školy Dolní Břežany

Jak mluvit s dětmi o válce
Miluše Vondráková | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Do České republiky proudí davy uprchlíků z Ukrajiny. Jaký dopad to může mít na české školství? Poměrně velký. V pátek 18. března se počet dětských uprchlíků z Ukrajiny odhadoval asi na osmdesát tisíc. To je v podstatě takové číslo, které již překračuje jeden celý ročník na základních školách po celé zemi. Věková struktura dětí je ale samozřejmě různá. Z Ukrajiny prchají maminky s úplně malými dětmi, ale také s předškoláky, žáky základních či středních škol. Je zřejmé, že naše školství stojí před velkou výzvou. A to bez ohledu na to, kolik matek s dětmi z Ukrajiny u nás nakonec zůstane natrvalo.

„Ti lidé jsou ve velmi složité situaci. Potřebují čas na vstřebání traumatických zážitků, které s sebou jejich útěk z domovů nese. Zkusme se do nich ale trochu vcítit. Chtěli bychom se v takové situaci vymykat?“ říká spoluzakladatelka Ředitelské akademie a ředitelka Mateřské školy Dolní Břežany Miluše Vondráková.

Je vůbec nutné řešit v případě, kdy lidé prchají před válkou, to, kam budou uprchlické děti chodit do škol? Nejsou větší priority?

Nutné to je. Nejen z toho důvodu, že pro děti je škola významným socializačním prvkem a jakýmsi přístavem bezpečí v jejich situaci a také místem, kam patří, což nutně potřebují cítit. Důležité to je rovněž z legislativních důvodů. Jakmile ukrajinské rodiny vstoupí na území České republiky, vztahují se na ně naše zákony. A podle těch musí dítě, které spadá do režimu povinného vzdělávání – což je to v posledním ročníku předškolního vzdělávání a dále všichni žáci od první do deváté třídy základní školy –, nejpozději do tří měsíců nastoupit do školy. Myslím, že ta lhůta je dostatečná. Ukrajinské rodiny se během nich mohou adaptovat na zdejší podmínky. A také se mohou rozmyslet, zda je pro ně Česko vůbec vhodnou cílovou zemí. Zda se nebudou chtít vrátit, pokud to situace na Ukrajině umožní, případně odcestovat ještě do jiné země, která se jich solidárně ujme. Kvůli této lhůtě se dokonce budou vypisovat i speciální dodatečné zápisy do mateřských a základních škol.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit