Vše se točí okolo úniku radioaktivních plynů v nově postavené elektrárně Tchaj-šan. Nehoda poškozuje pověst francouzského státního koncernu EDF, jenž se na projektu podílí. Proto společnost tvrdí, že za selhání mohou čínské úřady, které rizika bagatelizují. Do sporu se zapojila i francouzská vláda, jež požádala o pomoc americkou administrativu.
Sama francouzská strana původně varovala před bezprostřední radiologickou hrozbou s poukazem na to, že čínské orgány zvyšovaly limity pro detekci záření mimo komplex elektrárny, která je vzdálena 140 kilometrů od Hongkongu v provincii Kuang-tung. Číňané se tím chtěli vyhnout odstavení bloku, stěžuje si dceřiná firma EDF Framatome, jež se podílela na stavbě nového typu reaktoru EPR o instalovaném výkonu 1,66 gigawattu. Francouzi mají v čínské elektrárně třicetiprocentní podíl.
Jedná se o nejsilnější jaderný zdroj na trhu, který má firma rozestavěný také ve Velké Británii, Francii a Finsku. A usiluje rovněž o dostavbu Dukovan. Proto jakákoli negativní zpráva poškozuje renomé francouzského jaderného průmyslu.
Američané ale dospěli k názoru, že jaderné zařízení na čínském pobřeží (zatím) neohrožuje okolí. Podle zdrojů z amerického ministerstva energetiky a zahraničí mají úřady podle mezinárodních smluv povinnost nehodu ohlásit, pokud znamená riziko pro čínskou veřejnost.
Vše má být v pořádku
Framatome požádala americkou stranu o technickou pomoc v případě pokračování problémů v čínské elektrárně. Vědkyně Cheryl Roferová, jež pracovala v jaderném výzkumu v Los Alamos, vysvětlila, že žádost o mezinárodní pomoc není v branži nic neobvyklého. „Čína má ale ráda, když vše neustále vypadá v pořádku,“ dodala.
Čínské úřady naopak zdůrazňují, že jsou oba bloky v elektrárně v provozu a nedošlo k žádnému úniku radioaktivity. Oznámily pouze, že na prvním bloku proběhla oprava. Nicméně hromadění radioaktivních plynů v primárním okruhu by mohlo do budoucna znamenat větší problémy, připustila v obecné rovině Roferová.
Mluvčí firmy EDF uvedl, že by zvýšené úrovně radiace mohly být způsobeny degradací obalů palivových tyčí.
Ve Francii by se reaktor odstavil
Ke kritice se přidal Martial Château z francouzské protijaderné organizace Sortir du Nucléaire. Nejlepším řešením by podle něj bylo, aby se první blok v Tchaj-šanu odstavil. Pokud by k podobnému incidentu došlo ve Francii, byl by takový postup prý samozřejmostí. Kromě technické závady připustil i chybu v konstrukčním řešení reaktoru. Oprava celého zařízení by mohla trvat šest až dvanáct měsíců a výrazně by pro EDF zkomplikovala prodej dalších reaktorů ve světě, například v Indii.
Čínské ministerstvo pro životní prostředí naopak zdůraznilo, že k malému poškození palivových tyčí může během zavážení dojít, a jedná se proto o „běžný jev“. V reaktoru je celkem použito 60 tisíc palivových tyčí a podíl poškozených činí méně než 0,01 procenta (asi pět kusů). Nárůst radioaktivity popisují čínské orgány jako povolený rozsah v rámci stabilního provozu a v žádném případě nehrozí, že by se radiace dostala mimo elektrárnu.
Pro Čínu i Francii bylo spuštění elektrárny Tchaj-šan prestižní událostí. První blok byl připojen k síti v červnu 2018, druhý o rok později. Kritici nicméně připomínají, že reaktory typu EPR (evropský tlakovodní reaktor), které se stavějí v elektrárně Flamanville a ve finském Olkiluotu, nabraly několikaleté zpoždění kvůli technickým problémům.
Čína v současnosti provozuje 16 jaderných elektráren se 49 reaktory. Celkově mají výkon 51 gigawattů. Jaderná energie se v největší asijské ekonomice podílí na pěti procentech produkce elektřiny. Čínský prezident Si Ťin-pching nedávno jednal o rozvoji jaderného sektoru s ruským protějškem Vladimirem Putinem. V prosinci navíc země oznámila, že učinila pokrok ve vývoji fúzního reaktoru a spustila vlastní tokamak.
