Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Čínská státní média přinesla zprávu, že vědci uvedli úspěšně do provozu jaderný fúzní reaktor. Spuštění tokamaku má pomoci i mezinárodnímu projektu ITER, jenž se staví ve Francii.
Spuštění čínského umělého slunce, jak o tom informovala komunistická státní média, má vést k velkému nukleárnímu skoku čínské ekonomiky a rozvoji výzkumu jaderné fúze. O co se přesně jedná?
Čínští výzkumníci zprovoznili tokamak HL-2M, největší čínský experimentální fúzní reaktor. Vytvořili v něm magnetické pole a horké plazma, které mělo dosáhnout teploty 150 milionů stupňů Celsia, což je až desetkrát vyšší teplota než ve středu Slunce. Reaktor se nachází ve městě Čcheng-tu v jihozápadní provincii S’-čchuan.
„Vývoj energie z jaderné fúze není jen způsobem, jak vyřešit strategické energetické potřeby Číny, ale má také velký význam pro budoucí udržitelný rozvoj čínské energetiky a národní ekonomiky,“ napsal čínský Lidový deník (Žen-min ž’-pao), což je „tiskový orgán“ čínské komunistické strany.
[[Twitter status: https://twitter.com/PDChina/status/1334784508076421121]]
Agentura AFP dodala, že čínští vědci pracují na menších fúzních zařízeních od roku 2006. Tokamak HL-2M byl dokončen před rokem. Poznatky, které čínští odborníci získají, mají sdílet i v rámci projektu ITER, který se staví ve Francii. Dokončení největšího tokamaku světa je naplánováno na rok 2025.
Nový čínský reaktor pracuje při trojnásobné teplotě než předchozí model HL-2A, zdůraznila státní Čínská národní jaderná korporace (CNNC), jež zastřešuje všechny jaderné programy v zemi. Právě dosažení vysokých teplot má vést k pokroku ve výzkumu chování hvězd. Jako palivo mají v reaktoru sloužit izotopy vodíku – deuterium a tritium.
Hongkongský deník South China Morning Post dodal, že nedávno ohlásil úspěch i jihokorejský institut pro energetickou fúzi. Korejský reaktor běžel při teplotě 100 milionů stupňů Celsia po dobu 20 vteřin. Čínský tokamak to dokázal po dobu 10 vteřin, potvrdil hlavní inženýr Jang Čching-wej z Institutu pro fúzní vědu při CNNC.
Jang zdůraznil, že se jedná o zásadní technologický pokrok i pro ITER, na kterém se Čína podílí i se Spojenými státy, Japonskem, Ruskem nebo Jižní Koreou. Z poloviny ale projekt financují země EU včetně Česka.
Čína hodlá postavit průmyslový demonstrátor okolo roku 2035, o 15 let později mají nové reaktory dodávat elektřinu do sítě. Termonukleární fúze má přispět k dosažení uhlíkové neutrality v nejlidnatější zemi světa do roku 2060.
Termojaderná fúze se zdá být zdrojem budoucnosti. Funguje na stejném principu jako hvězdy, ve kterých se za vysoké teploty a tlaku spojují jádra prvků a uvolňují při tom velké množství energie. Což je opakem jaderného štěpení, jež se využívá v současných jaderných elektrárnách. Hlavní výhoda spočívá v tom, že nedochází ke vzniku vyhořelého radioaktivního odpadu, provoz termojaderných reaktorů by měl být také bezpečnější, protože v nich neprobíhá řetězová reakce.
Ředitel Ústavu fyziky plazmatu Radomír Pánek, který se podílí na projektu ITER, vysvětlil, že se počítá i se zařízením DEMO, jež bude prototypem komerčního reaktoru. Má se začít stavět okolo roku 2035. Pak se povede mezi státy souboj o to, kdo jej uvede jako první do provozu.
Nevýhodou fúzního reaktoru je obrovská finanční náročnost na jeho výstavbu. Náklady na ITER se odhadují na 22 miliard eur, kritici uvádějí až 40 miliard s tím, že není jisté, že tokamak bude někdy vyrábět energii.
