Hrotcast: Česko chce vypínat uhlí, aniž by mělo náhradu. Budeme elektrárny dotovat?

Budou se zase zvyšovat daně? Měli by bohatí platit více? A proč se plánuje odstavení uhelných elektráren, když Česko nemá jak elektřinu z nich nahradit jinak než dovozem? Nebo má smysl ztrátové elektrárny dotovat? To vše řeší v aktuálním Hrotcastu Pavel Štrunc a Markéta Malá.

Budou se zase zvyšovat daně? Měli by bohatí platit více? A proč se plánuje odstavení uhelných elektráren, když Česko nemá jak elektřinu z nich nahradit jinak než dovozem? Nebo má smysl ztrátové elektrárny dotovat? To vše řeší v aktuálním Hrotcastu Pavel Štrunc a Markéta Malá.

Celý článek
0

Na ten nápad přišli dva kluci ve sklepním žižkovském kanclu. Dnes zaměstnává tisíce lidí

„Chceme, aby každý měl možnost vyzkoušet si obchodování, i když nemá kapitál. Před pár lety to byl i náš případ,“ říká Otakar Šuffner z firmy FTMO.

„Chceme, aby každý měl možnost vyzkoušet si obchodování, i když nemá kapitál. Před pár lety to byl i náš případ,“ říká Otakar Šuffner z firmy FTMO.

Celý článek
0

Platy ve veřejném sektoru vzrostou o 1400 korun, odbory odvolaly stávkovou pohotovost

Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom dnes dohodla s odbory, řekli novinářům premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul.

Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom dnes dohodla s odbory, řekli novinářům premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul.

Celý článek
0

Cla na čínská auta podporují Francouzi, Italové i Poláci. Měla by projít

Zavedení dovozních cel na čínské elektromobily se značně přiblížilo. Zástupci Francie, Itálie, Polska a Řecka už deklarovali, že jsou pro omezení čínské produkce.

Cla na čínská auta podporují Francouzi, Italové i Poláci. Měla by projít
Zavedení cel EU na čínské elektromobily se přiblížilo, ilustrační obrázek | Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Zavedení dovozních cel ve výši 45 procent na čínská auta s bateriemi se přiblížilo. Řada zemí EU totiž opatření, které se pochopitelně nelíbí Pekingu, naopak podporuje. Státy, jako jsou Francie, Řecko, Itálie a Polsko, už vyjádřily před pátečním hlasováním podporu tomuto kroku, který dále vyhrotí obchodní spor mezi starým kontinentem a největší asijskou ekonomikou.

Taková široká podpora podle zdrojů agentury Reuters už bude stačit na prosazení vysokých dovozních cel, jež mají chránit evropské automobilky, které se potýkají s klesající poptávkou po nových autech s akumulátory. Evropa tím ale riskuje, že komunistický režim rozpoutá obchodní odvetu.

Zavedení cel navrhla po několikaměsíčním šetření Evropská komise. Argumentuje tím, že výrobci z říše středu dostávají nepřiměřené státní subvence a tím porušují pravidla Světové obchodní organizace (WTO). Čína do organizace vstoupila v roce 2001. Všechny členské země slíbily, že budou dodržovat pravidla volného obchodu a nediskriminovat další členy. Jejich obchodní politika má být otevřená a předvídatelná.

Komise může dovozní cla uvalit na dalších pět let, pokud bude pro jejich zavedení hlasovat takzvaná kvalifikovaná většina 15 unijních zemí, jež zastupují 65 procent obyvatel EU. Stále zůstává nejasné, jak bude hlasovat Německo – největší ekonomika v Evropě –, která ale může být protiopatřeními Číny zasažena nejvíce.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová opakuje, že se sedmadvacítka musí bránit před záplavou laciných čínských elektromobilů, které jsou masivně dotovány čínskou vládou. Komise to dokládá čísly.

V roce 2020 bylo v EU registrováno 3,5 procenta elektromobilů vyrobených v asijské zemi, ve druhém kvartále roku 2024 to už bylo 27,2 procenta. Navíc čínské výrobní kapacity umožňují vyvážet až tři miliony aut s bateriemi ročně, přitom evropský trh s nimi je poloviční.

Paradoxně zástupci automobilového sektoru v Evropě o politickou intervenci Bruselu nestojí. Především němečtí manažeři automobilek mají strach z čínské odvety, protože sami až z jedné třetiny spoléhají na prodeje svých aut na čínském trhu s automobily, který je největší na světě. „Obchodní válka s Čínou by nám způsobila více škody než užitku. Platí to hlavně pro klíčový evropský průmysl a klíčový sektor v Německu,“ varoval německý ministr financí Christian Lindner.

Agentura Reuters poznamenala, že pozice Česka zůstává nejasná, protože české ministerstvo průmyslu odmítlo sdělit, jak bude hlasovat. Pouze poznamenalo, že vnímá obavy Komise z nekalých praktik Číny vážně. Připomenulo, že podobné kroky zavedly i jiné země jako USA, Kanada a Brazílie.

Peking už jako protiopatření zahájil vyšetřování dovozu brandy, mléčných a vepřových výrobků z EU. Argumentuje stejně jako Brusel. Evropští producenti jsou nepřiměřeně dotováni z unijních peněz. Čínské automobilky se na zavedení evropských cel připravují také tím, že budují nové výrobní linky přímo na území EU, například v Maďarsku, aby nemusely zvyšovat ceny u svých elektrických modelů.